Z resortu školství přišli v posledních dnech dvě dobré zprávy. Systém elektronických přihlášek na střední školy zafungoval, takže v prvním kole bylo uspokojeno 90 % deváťáků. U písemných maturit se žáci zlepšili v českém jazyce i v matematice. Kritická slova předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na adresu ministra školství se tak jeví jako přepjatá reakce na nepodařenou výměnu ministra pro vědu, výzkum a inovace i klesající preference její strany. Novinkám. Cz řekla dlouhodobě se netajím tím, že voliči od nás čekají lepší výkon v oblasti školství. Vláda v tomto ohledu vzbudila spoustu nadějí a také současný ministr Mikuláš Bek při svém nástupu mluvil takřka o revolučních krocích, ale po roce vidíme, že nic ani nepřipravuje. Konec citace. Bek, který přišel do vlády loni v květnu po rezignaci Vladimíra Balaše, tehdy konstatoval, že uzrál čas na výraznější změny. Měl na mysli například prodloužení povinné školní docházky, přičemž její část by se uskutečnila na střední škole. Jeho deklarovaným cílem bylo též posílení všeobecně vzdělávacího segmentu maturitních oborů. Když se podíváme na výsledky přijímacího řízení, děje se pravý opak. Díky elektronickému přihlašování, jehož hlavním přínosem je zohlednění uchazečových priorit, výrazně vzrostl počet uspokojených zájemců. Bližší pohled ovšem říká, že z celkového počtu 128000 budoucích maturantů je pouze 15000 gymnazistů osmileté gymnázium a muselo oželet 53 % žáků, šestileté dokonce 68 %. Pokud u víceletých elitních gymnázií tolik nevadí, že poptávka dramaticky převyšuje nabídku u čtyřletých všeobecně vzdělávacích oborů, je to nežádoucí trend. Ministr Bek již prohlásil, že do budoucna nechá zřizovatelům a volnou ruku pro zvýšení kapacit tradiční gymnázií a lyceí. Ještě víc znepokojivý je jiný ukazatel. Ten hovoří o propastných rozdílech mezi regiony. Zatímco pro přijetí na gymnázium Lovosice stačil zisk 33 bodů. Na některých školách ho nezařídilo ani 90. To je případ gymnázia Matyáše Lercha v Brně. Pod čarou zůstal i zájemci o gymnázium Jana Keplera v Praze, kteří měli méně než 85 bodů. A úplně nejhorší je závěr České školní inspekce, která analyzovala výsledky letošních přijímaček. Je vykřičníkem za celým příběhem polistopadového školství, jež nedokázalo odvalit balvan zvaný socioekonomický status rodiny. Jinak řečeno děti rodičů, kteří na tom nejsou finančně dobře a vysoký stupeň dosaženého vzdělání nevnímají jako zásadní hodnotu, většinou končí na maturitním oboru nehledě na jejich reálný studijní potenciál. Zdánlivě dobré zprávy z Bakova resortu jsou tak jen pěnou nad zahnívající sedlinou a tuky patří i honba za body u přijímaček na střední školy či u maturit, která nedovoluje překonávat rodin a stigmata. Cestou není vylepšování těchto bariér ve vzdělávání, ale jejich zrušení. Ověřovat znalosti lze i chytřejším způsobem.