Maďarsko je v jedné z nejhorších finančních a ekonomických situací v EU. Maďarští střadatele už dokonce vybírají peníze z bank a kupují státní dluhopisy. Naději, že maďarský stát snad nezbankrotuje. Viktor Orbán ale přesto našel dost peněz na uspořádání velkolepého MS v atletice. A využilo k tomu, aby do Budapešti sezval všechny hlavy státu a významné politiky, kteří za ním do maďarského hlavního města byli ochotni přijet. Budapešti se tak sešla divná směska většinou východních autokratů a diktátoru s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jako hlavní hvězdou. Turecký prezident přijel Orbánovi vrátit bezpříkladnou podporu, kterou v něm získal při své snaze o znovuzvolení ostatně Maďarsko podržel Turecko i v další jeho snaze vytěžit ze souhlasu se švédským členstvím v NATO co nejvíc. Orbán hrál a hraje druhého černého koně. Omezil tak tlak na Turecko, které se Švédskem za souhlas vyjednalo hodně vysokou cenu. Maďarsko moc se Švédskem nevyjednávalo. Nemělo totiž o čem, ale prostě pomohlo Turecku a možná za to i něco dostane. Například příslib přednost těch dodávek ruského plynu přes turecké plynovody, až ty přes Ukrajinu už ruský plyn do Evropy proto ani do Maďarska dodávat nebudou. Pro Erdogana je Orbán příjemný spojenec. Rozhodně ho nekritizuje za omezování demokracie, protože sám dělá Maďarsku téměř to samé. Zároveň je to přece jen státních země EU, což může turecký prezident doma prodávat jako fakt, že pohled Evropanů na Turecko pod jeho vedením je přinejmenším různorodý. Jak Orbán, tak Erdogan hrají své vlastní hry s Ruskem. Tomto směru si Erdogan vede daleko samostatněji a z Píště se od putinovského Ruska v současnosti odklání. Naopak Orbán před několika dny stvrdil dohodu o dostavbě jaderné elektrárny Paks ruským Rosatomem k tomu, aby projekt mohl pokračovat i za probíhající ruské agrese proti Ukrajině, musel doznat určitých změn a museli by do něj zapojeny i západní firmy, jinak by nedostal schválení Evropské komise. Ale podstata se nezměnil. A pak prostě staví Rusové. Politicky ale nedopadá pro Viktora Orbána jeho MS v atletice nijak slavně a spíše svědčí o jeho rostoucí izolace na západě než o zvětšení prestiže. Proto je pozoruhodné, jak se návštěvou v Budapešti na Orbánovo pozvání chlubí český expremiér a šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Není to poprvé a bohužel ani naposled, kdy Babiš tváří v tvář Orbánovi ztrácí politickou soudnost a diplomatický odhad. Sám sebe posouvá ze společenství západoevropských politiků, mezi něž chtěl kdysi patřit, na východ, k autokratickým režimům. Co tím chce Babiš vzkázal českým voličům? Nad tím zůstává rozum stát.