Názory a argumenty

Luboš Palata: Polsko-ukrajinské vztahy ničí minulost. Kyjev a Varšava si dluží vzájemné omluvy

Názory a argumenty

Luboš Palata: Polsko-ukrajinské vztahy ničí minulost. Kyjev a Varšava si dluží vzájemné omluvy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a polský prezident Andrzej Duda po uctění památky obětí volyňské tragédie

Plus

Polsko je přirozený a dnes zřejmě největší spojenec Ukrajiny. Tato věta, která se zdá na základě zkušeností s třetí rok probíhající ruskou agresí mnoha Čechům přirozená, má však svoje velká ale. Pro lidi, kteří Polsko a Ukrajinu a jejich vztahy sledují dlouhodobě, byla proto dosavadní bezpodmínečná polská podpora Ukrajině při její obraně před Ruskem vlastně překvapivá.
Luboš Palata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Vztahy mezi Varšavou a Kyjevem set době před začátkem ruské invaze nedali rozhodně označit za bezproblémové. Naopak procházeli poměrně zásadní krizí. Krizi, jejíž kořeny jsou 70 až 100 let staré historii velmi krvavého stýkání a potýkání Poláků a Ukrajinců na východním pomezí Evropy. Jestliže bylo v minulých desetiletích složité dosáhnout usmíření mezi Čechy a Němci a lze konstatovat, že se to podařilo. Případě Poláků a Ukrajinců. Je k tomu velice daleko a důvodů je mnoho. Polsko ukrajinský konflikt o národnostně smíšená území je podobně dlouhý, ale mnohem více krvavý než konflikt Německo český. Také v něm nejsou tak jednoznačné momenty jako v případě česko-německém nacistická okupace, její zločiny a vyhnání českých Němců popsané jako důsledek těchto německých zločinů na Češích. Případě polsko-ukrajinském tu sice máme národnostní útlak Ukrajinců ze strany meziválečného Polska a složitou válečnou situaci, ale krvavá řež především na Volyni v posledních dvou letech války byla opravdu nepředstavitelně brutálním vyvrcholením souboje Poláků a Ukrajinců o národnostně smíšená území. Polský parlament označil svým usnesením přijatým v roce 2016 hlasy všech hlavních politických sil volant za genocidu, které se na Polácích dopustili Ukrajinci. Důsledky této vyhrocené a podle mého názoru mylné interpretace historie polskými politiky trvají dosud. Snahy o polsko-ukrajinské historické smíření trpí touto polskou zdánlivou morální převahou. Ta přitom není na místě. Gólem byla místem velice krvavého etnického střetu mezi Poláky a Ukrajinci, ale desítky 1000 obětí byly na obou stranách. Navíc na polské straně je ještě morální hypotéka. Akce Wisla, poválečného vyhnání Ukrajinců z jihu Polska, které provázelo vypalování jejich vesnic polskou armádou. Polské vládě. Dnes zaznívají hlasy, že vstup Ukrajiny do EU bude Polsko podmiňovat ukrajinským vyrovnáním se s minulostí, například podobě exhumace ostatků Poláků zavražděných navoleni apod.. Našim polským a ukrajinským přátelům bych doporučoval si pozorně prostudovat česko-německou deklaraci a vzít si z ní příklad především v tom, že otázky minulosti nesmí zatěžovat současnost a budoucnost vzájemných vztahů. A také to, že přiznat si vzájemně přešlapy a zločiny minulosti není slabost, ale síla s konstatováním, že schopnost omluvy je jak životě, tak ve vztazích mezi státy základem přátelství.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu