Schopnost agentur zkoumajících veřejné mínění předpovědět správně volební výsledky dost záleží na typu voleb. V případě těch označovaných jako volby prvního řádu, tedy zejména voleb do sněmovny a voleb prezidentských, se výsledky od předpovědí obvykle příliš neliší. Volby druhého řádu, v nichž bývá nižší volební účast a v nichž voliči často i na poslední chvíli mění své preference, jsou pro průzkumníky veřejného mínění tvrdším oříškem. A možná tím nejtvrdším jsou volby do Evropského parlamentu. Ty nás čekají za měsíc. Nejen že je v nich u nás pravidelně velmi nízká účast, ale část voličů se také rozhoduje podle jiných kritérií než domácí politice. Kupříkladu podle toho, jakou roli hraje ta která strana na evropské úrovni a jakou šanci budou mít europoslanci té které strany ovlivnit rozhodování o důležitých tématech s dopady na celou EU. Na druhé straně škály lze najít voliče, kteří se o dění v EU příliš nezajímají. Pokud už k volbám přijdou, budou volit spíše podle toho, jak vnímají domácí politiku. Pro některé jsou eurovolby referendem o vládě. Důležitá bude v tomto ohledu volební účast. Ta, jak už bylo řečeno, bývá u nás velmi nízká. Eurovoleb v roce 2014 se zúčastnilo zhruba jen 18 % oprávněných voličů. Těch dalších v roce 2009 se sice zúčastnilo o 10 % voličů více, téměř 29 %, ale i tak to byla druhá nejnižší účast v EU. Pokud bude volební účast opět nízká, doplatit na to mohou zejména strany, jejichž voliči se obecně o evropské dění příliš nezajímají. Patří k nim oba politické subjekty, které tvoří opozici ve sněmovně hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie a také některé mimoparlamentní strany. Jejich výsledky se budou odvíjet od toho, jak moc budou jejich lídři schopni mobilizovat voliče s pomocí domácích témat či s pomocí vyvolávání strachu ohledně údajné neschopnosti EU řešit celé evropské výzvy, jako je nelegální migrace. Z minulých voleb víme, že dostat kmenové voliče k volebním urnám byl problém zejména pro hnutí ANO, které tak nakonec získalo jen 21 % hlasů, což je o téměř 10 % méně, než kolik jich získalo v roce 2017 ve sněmovních volbách. Když tedy zatím poslední reprezentativní průzkum volebních preferencí před eurovolbami z dílny agentury STEM Mark přisuzuje hnutí ANO skoro stejný výsledek, jakého hnutí dosáhlo ve sněmovních volbách. Je to třeba brát s opatrností. Z minulých voleb též víme, že zatímco výsledkům v domácí politice zhruba odpovídal 14 procentní zisky euroskeptických občanských demokratů. Jasně proevropské strany, jako jsou Piráti nebo hnutí Starostů a nezávislých, měly ve srovnání s domácí politikou výsledky lepší. Stejně tomu bylo s TOP 09 a s lidovci. Obě tyto proevropské strany ovšem kandidují letos společně s euroskeptickou ODS, což činí předpovídání velmi složitým. Může se stát, že tento projekt nakonec uspěje, protože voliči ocení, že strany koalice spolu, které tvoří páteř vlády, kandidují společně i v eurovolbách. Ale pokus spojit dvě proevropské strany s jednou euroskeptickou může také být propadák. Jisté je, že výsledky eurovoleb nebudou u nás opět kopírovat výsledky těch sněmovních a že agentury se budou opět pohybovat na tenkém ledě. Jak moc tyto volby zamíchají domácím politickým děním, se bude odvíjet od toho, jak moc se jejich výsledky budou v případě jednotlivých stran nakonec lišit od jejich vlastních předvolebních očekávání.