Posloucháte páteční večerní vysílání ČRo Liberec a před námi už je výběr hostů, kteří nás v tomto týdnu navštívili. Ale pokud nás už posloucháte delší čas, tak určitě víte, že každou středu hodinu před polednem se vám vždy hlásíme z míst, kde se něco zajímavého děje. Ani tato středa nebyla výjimkou, protože jsme vysílali ze Severočeského muzea v Liberci. Tam můžete obdivovat různé expozice a výstavy, například svoboda, romantika, kamarádství, 90 let trampingu v Jizerských horách anebo také expozice, která je věnovaná Miloslavu Nevrlému. Ale co nás zaujalo ve vestibulu, tak to byl kabinet kuriozit. Tak prosím, račte vstoupit.

ČRo Liberec, rádium vašeho kraje.

No tak já musím říci, že vestibul Severočeského muzea se opravdu proměnil v kabinet kuriozit. Autorkou je výtvarnice Marie Mrňávková. A co je zajímavé, jsou tady takové prapodivné bytosti, takové fantaskní panenky, bizarní bytosti a zajímavé loutky. A dokonce mám pocit, že jsem se ocitla v takové zvláštní krejčovské dílně, kterou ovšem opanovali zvířata. A více nám právě o kabinetu kuriozit prozradí kurátorka výstavy Markéta Kroupová, která je po mé pravici. Dobrý den. Dobrý den. Já mám pocit, že tato výstava nezaujme jenom děti, ale i dospělé, protože já jsem na těch postavičkách opravdu mohla oči nechat. Ano, máte pravdu. Ta výstava se setkala s velkým zájmem nejen dětí, ale jak jste zmínila, skoro více to baví i dospělé. Musím říct, že opravdu mám i takovou jako osobní zkušenost, že dámy jakéhokoliv věku jsou povětšinou unesený, protože je to pravda. Ty postavičky jsou úžasně propracované, detaily, nádherně vyšité. Jsou tam zakomponované krajky. Rok a jel všechno možné. A je to opravdu projev velmi velkého fantaskního světa nebo fantazijního autorky. A teď tady konkrétně stojíme vlastně před vitrínami, kde jsou umístěny zase takové scény zase připravované knihy, který se která se bude jmenovat butik pana Barona a vlastně tyto scény, kde, jak už bylo řečeno, vlastně ty hrdinové jsou zvířata losem v lidských situacích, jako třeba té vám máme ty tu už švadlenu, jakoby kočička žije na šicím stroji apod.. Tak vlastně tyto scény budou nafoceny a ty fotografie pak budou sloužit jako ilustrace pro tu autorčinu o autorskou knihu. Takže to je taky takové zajímavé a vlastně kniha by měla být už se příště v příštím roce a nebude tedy doprovázená standardním s malovanými nebo kreslenými ilustracemi, ale právě fotografiemi autorčiných loutek. Malinko mi to připomíná krysách známý večerníček, ale jenom tak vzdáleně to jenom tak pro představu našich posluchačů, ale mám pocit, že to je opravdu filigránská práce, protože jsou tady nejenom kusy nábytku. Tady pod šicím strojem je takový masivní kus nábytku a ten šicí stroje do detailu opravdu i s těmi ní těmi krásně vytvořen. Autorka Marie Mrázková dokonce pracovala s modelovací hmotou. Být zbrklý. Co to znamená? To je hmotnost. Lidé vlastně ona vytváří, to je ty hlavičky a obličeje a které potom ručně maluje. Takže to je taková hmota nebo se to používá právě na na ruce apod.. Ale jinak ty tělíčka jsou vlastně už i ta vymodelovaná z té vlastně vycpané, dejme tomu hmoty a ručně, na něž je ty oblečky apod. dobře používá i částečně vyšívací stroj. To zas neřekl. Ne. Nemůžeme říct, že ne, ale opravdu velká část je ručně vyšitá, pošita a ta její práce je neuvěřitelně pečlivá. Opravdu klobouk dolů před jejich šikovnost.