Host Radiožurnálu

Doba je jinde a advent může být pro někoho peklo. Ale zklidnit se můžeme i v lednu, usmívá se etnoložka

Host Radiožurnálu

Radiožurnál

Dnešní neděle připadá na první adventní. A proto přišla do studia Radiožurnálu archeoložka a etnoložka Daniela Záveská, která si s moderátorkou Patricií Strouhalovou povídala o lidových tradicích, adventu, ale a také třeba o keltech. „Pověra je taková berlička, pomůcka pro zvládání stresu, často se k tomu může obrátit i velmi racionální člověk,“ vysvětluje kurátorka sbírky zvykosloví Národního muzea v Praze.
Patricie Strouhalová

1. prosince 2024, 12:03

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Na zdraví vás. 10 hodin, šest a půl minuty připadá dnešní neděle na tu první adventní, jak jste slyšeli teď i ve zprávách Radiožurnálu, a proto je naším hostem etnoložka a také archeoložka Daniela Záveská. Pěkně vás tu vítám. Dobrý den. Musím říct, že vy pocházíte z Hořic.
V Podkrkonoší, tak k tomu se také váže spousta lidových tradic a zvyků. Teď ve zprávách jsme mluvili o tom, že k lidovým tradicím právě na začátku adventu patří třeba věštění nebo pochodem masek v Hořicích. Něco takového jako dítě jste zažila?
No jako dítě. Ono, co se týká Hořic, tak tam vlastně takové intenzivní dodržování lidových tradic v podstatě skončilo. V polovině 19. století tam vlastně místní kronikář František Šafránek, což byl vlastně amatérský kronikář, on byl, on, byl krejčí pánský, ale právě pravděpodobně i pod vlivem jednak rodinných událostí, ale i toho, že sledoval, jak postupně se ty tradice vytrácejí, jak lidé odkládají kroj a jak to všechno pozvolna ustává a jak se ten svět mění? Protože vlastně ten to 19. století, to byla neuvěřitelná, do té doby vlastně nezažitá obrovská změna, takže on vlastně i z tohoto popudu začal zaznamenávat různé střípky a a právě v té době, už kdy on to psal, ty zvyky pomalu vyhasínaly. Ale samozřejmě zažila jsem obchůzky čerta a Mikuláše. Mě vždycky zaujalo, že Mikuláš má stejný bod jako moje máma. Ale tak není úplně divu, že by třeba nakupovali ve stejném obchodě. No a jedna za mnou přišla Barbora.