Host Radiožurnálu

Infektolog: Každá bakterie má individuální dobu léčby. Počet dávek antibiotik je možné bezpečně zkrátit, aby se nevyvinula rezistence

Host Radiožurnálu

Stránka pořadu

Infektolog Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole

Radiožurnál

Antibiotika patří k nejužitečnějším vědeckým objevům vůbec. Jak je používat i nadále racionálně a bezpečně? Kde nemohou pomoci a nemá smysl je ordinovat? A v čem je problém, když přestanou fungovat? „Bakterie jsou velice šikovné a nejspíš evolučním vývojem si dokážou vyvinout ‚štíty‘ nebo ‚ochranné mechanismy‘, kterými dokážou antibiotikum deaktivovat,“ vysvětluje infektolog Marek Štefan, který o využití antibiotik v klinické praxi napsal knihu. Moderuje Patricie Strouhalová.
Patricie Strouhalová

14. dubna 2024, 10:53

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Ano, dobrý den. Tím dnešním hostem ve vysílání Víkendového Radiožurnálu je infektolog z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Pan doktor Marek Štefan. Pěkně vás tu vítám. Dobrý den. Dobrý den. A děkuji za pozvání.
Já musím říct, že vy jste krom toho tedy hlavní konzilia lékař a z té autor knihy antibiotika v klinické praxi. To je poslední kniha, kterou jste napsal. Také jste otec tří dětí. Máte pestré koníčky od sportu, běhu, přes půlmaratony, maratony k jazykům, jako je latina a starořečtina. A tak jsem si říkala bakterie a viry. Ani to vlastně tenkrát ještě jako neznali, tak měli pro to nějaké pojmenování nebo jak tomu říkali.
Oni vlastně opravdu tu dobu ještě nebyla známá ta propojenost toho, že vlastně ta bakterie nebo ten virus způsobuje infekci. Ty teorie, co vlastně ty infekční choroby nebo ty choroby, které nakonec byly vlastně identifikovány jako infekční choroby. Co je způsobuje, bylo více. Může za to mohl třeba špatný vzduch anebo nějaké třeba vlivy měsíce nebo planet. Ale je pravda, že ty tu starou řečtinu a latinu vlastně používáme teď pro pojmenovávání těch bakterií a virů, to znamená vlastně ve vědeckém názvosloví ta ta stará řečtina a latina jsou potřeba a využíváme je. A proč je dobré se tyto jazyky vlastně učit nebo se jim já jsme trošku zabývat, protože si aspoň vlastně před přeložíme název té bakterie nebo toho viru a dá se z toho vlastně odvodit spousta věcí, které jsou třeba důležité i pro klinickou praxi. Když jsem se ptala vašich kolegů, co by mi tak jako na vás řekli? Tak řekli no, on pracuje a píše. On žije jenom prací.