Mého Hostka. V hovorech speciál, kterých se věnujeme téma jako být v pohodě, je Zuzana Bičíková o dětství sportuje, má několik titulů mistra ČR v atletice, pracovala jako fitness trenérka a dnes je to především autorka a lektorka z výchovného systému. Vnímají své tělo a budeme se spolu rozpráví trochu o sport, ale hlavně o tom jako ve domů vnímat svoje tělo, abychom si pohybům. Robin je radost ani zranění. A od mikrofonu vás zdraví Tatiana Čabáková.

Z Oskavy toho roh. Děkuji za pozvání. Ty máš za sebou kariéru profesionální sportovkyně na vrcholové úrovni byl asi fitness, trenérkou herců, hereček, zpěváků i jiných profesí sportovců. Jako se to stalo, že si zanechala tento svět profi sportu a založila si si studio, které musí udělat jasný názor, který zní skoro jako poselstvo. Vnímají své tělo. Ono se to stalo vždycky vás ten život, mám pocit, dotlačí do nějaké situace, která může přijít v tu chvíli složitá, těžko jako zvládnutelná. Máte pocit, že to ne, že už vám docházejí nějakým způsobem síly, že je všechno tmavý a černý. A tyto ty fáze, když člověk se tím jako prochází, z mé zkušenosti mluvím, se mu může asi narodit teprve nějaká nová myšlenka, že člověk začne přemýšlet o tom, jakou cestou se vydat. Dál, aby mu bylo dobře, aby se cítil správně při tom, co dělá. A toto přesně byla takový ten můj zlom, kdy jsem si řekla, že už z toho výkon nového sportu, že už toho bylo dost. Možná jsem si prošla i takovým s klasickým syndromem vyhoření. No a začala jsem přemýšlet, co teda mě bude naplňovat, protože samozřejmě ten pohyb a sport mě baví, hlavně pohyb. No a opřela jsem se do takových nějakých základních pilířů, tak jsem si uvědomila, jakou cestou chci jít a že už tady z toho sportu u baru a vzešlo mi z toho. Vnímají svoje tělo, co tě přestalo bavit i na tom výkonovém sport. Ty jsi pracovala velmi velmi dobrou kariéru potom jako sportovkyně a potom si měla velmi dobrou kariéru jako trenérka. Ty jsi vlastně byla trenérkou. Trenér. Ono trenérkou trenérů. Já mám pocit, že nešlo to do hloubky. Ta práce. Pořád to pro mě nebylo. Opravdu ví. Bylo to o tom povrchu, bylo to o těch vnějších svalech, o tom, jak člověk jakoby vypadá. Když budu mluvit o té fitness fázi, samozřejmě, když bych mluvila o fázi vrcholového sportovce, tak to prostě žijete s takovým bublině vrcholového sportu, konkrétně mezi těma svými sportovci a nechcete z toho ven. Prostě jedete, dokud vás třeba nezastaví nějaký zranění, což se stalo mně. Prošla jsem zraněním, pak jsem se z toho zotavoval a stalo se to. Druhý rok znova a třetí rok znovu. A už jsem prostě neměla motivaci. Už jsem si říkala, už z toho musím odejít, protože nedokázala jsem z toho vystoupit, dalo by se říct, na vrcholu jo nějak té atletiky. No a potom, když jsem začala pracovat v tom fitku, tak mě to bavilo opravdu. My jsme měli skvělý tým, který měl takový tah na bránu, bych jako řekla opravdu úžasný tým, spolupráce ve všech směrech. No a já jsem byla takovou klíčovou postavou, která spojovala a můžu to říct, jakoby byznys a trénink. Já jsem měla takovou jako figurou, která právě pracovala s různými celebritami a zjistila jsem, že to není jenom o tom cvičení, ale právě i o určitým PR. A možná to mohlo být to, co ve mně vyvolávalo pocit, že to není úplně jako opravdoví, že že to je on pozlátko. Možná, jo. A nedělalo mi to dobře. Budeme se teda vrátit se k tomu. Vnímají své tělo. Ty jsi ji po odchodě z toho fitness prostředí a vlastně vymyslela tento program. Vnímají své tělo. Přistavila bych se hněď. Přitom názvem, co to pro vás znamená? To vnímají své tělo. Ono se to vyvíjí, protože v ní my své tělo už 10 let a zpočátku vnímají. Své tělo jsem založila na práci s dechem, potom práce s hlubokým stabilizačním systémem, s tělesnými jádrem, které je uvnitř těla. Není to povrch, ale uvnitř těla a práce se vzpřímeným držením těla. A jako čtvrtý ten pilíř jsou chodidla, díky kterým se právě přímým a do kterých se můžeme opírat a díky tomu rostou. A ještě teda musím zmínit svaly pánevního dna, ale to jsou součástí tělesného jádra. Toto pro mě bylo vnímají své tělo taková sestava jako cvičení. Možná když jsme začínali, opravdu to byla metodická řada a postupně se to rozvíjí.

A řekla bych, že to jde tím směrem jako zjemňování. My už to není o tom jenom vnímat své tělo skrz dech a skrz pohyb, řekla bych jemný pohyb, ale je to ještě víc, ladění se jakoby dovnitř toho těla na svoje pocity uvolnění, oproštění se od myšlenek, odnesli vypnout mysl a naladit se, aktivovat vědomí ve svém těle. A to pro mě aktuálně znamená v ní my své tělo, ladit se na vědomě do svého těla dovnitř.