Jak to vidí...
Biolog Storch: Ochrana 30 procent pevniny a moří? Výsledky konference OSN předčily veškerá očekávání
Jak to vidí...
Dvojka
Ambiciózní cíle si stanovila nedávná konference OSN v Montrealu (COP15) věnující se biologické rozmanitosti. Zástupci 200 zemí světa se dohodli ochránit do roku 2030 alespoň 30 procent světové pevniny a moří. O jak reálné plány jde? A jakým způsobem toho chtějí jednotlivé země dosáhnout? Biolog David Storch v audiozáznamu ještě přiblíží, co přinesl výzkum spáleniště v Českém Švýcarsku, a vysvětlí, kam se ubírá spor o úložiště jaderného odpadu v Pošumaví.
David Storch, Zita Senková
Přepis epizody
-
O míru se mluví nejenom souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v předvolební kampani přímé volby prezidenta ČR. O uzavření míru hovořil dokonce koncem roku i generální tajemník OSN Guterres. Měl na mysli mír s přírodou. Nastavila, pane Štorchu, reálné výhybky v tomto směru konference OSN o biologické rozmanitosti. Pracovní název byl kop 15. Konala se v Montrealu a ten cíl zemí je velmi ambiciózní. Do roku 2030 zajistit ochranu alespoň 30 % světové pevniny a moří.
-
Ano, ta otázka, jestli jde o nějakou reálnou výhybku, je docela těžká, protože to se teprve uvidí. Každopádně máte úplnou pravdu v tom, že ta konference byla vlastně překvapivě ambiciózní a a vlastně ty cíle nebo to to, co se schválilo na té konferenci, předčilo očekávání řady účastníků, to znamená, na ambicióznosti tam byla velká a na rozdíl třeba od té klimatické konferenci, o které jsme tady taky svého času mluvili vlastně posledně, tak tyto názory na výsledky této konference jsou vlastně výrazně optimističtější. Prostě schválilo si tam víc cílů než a ambicióznější cíle, než mnoho účastníků skutečně čekala. Což samozřejmě neznamená, že ty cíle budou zrealizovány si, stát se může cokoliv, ale tady je dobré si uvědomit, že pokud jde o nějaké globální problémy, a to úbytek biodiverzity určitě je tak dohod. Mezinárodní dohoda je podmínkou nutnou nějaké další akce. Není to podmínka dostatečná. Může se stát ještě cokoliv vlivem válek, vlivem nějakých dalších krizí, co já vím, ale ta dohoda je první krok a tento krok je opravdu velmi ambiciózní.
-
Četla jsem i názory opačné. Představte si, že to není příliš ambiciózní, že by si mohly, nevím země více třeba věřit.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
V Montrealu se jedná o budoucnosti živé přírody. Delegáti paradoxně týdny nespatří denní světlo
Zápisník zahraničních zpravodajů
-
Truchlozpěv o tom ukrutném moru. Bulvární tisk a bulvární zprávy jsou fenomén, se kterým se…
Kontexty
-
Diderot a encyklopedisté: Na prahu moderní vědy
Planetárium
-
Seznam ohrožených druhů má už 150 tisíc položek. Dokáže lidstvo vymírání včas zastavit?
Reportáže Radiožurnálu
-
Lucie Trlifajová: Vize o chudobě
Vize z krize
-
Příčiny klimatické krize pohledem ekofilozofa Davida Abrama
Vinohradská 12
-
Amor tyran
Mozaika
-
Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde, varuje odborník
Natura
-
Jan Pačes: Kolik lidí uživí planeta? Možná 10 miliard. Za předpokladu, že lidstvo omezí své nároky
Jak to vidí...
-
Antropolog: Třídění nám jde dobře. Na skládkách je ale stále velký podíl recyklovatelných materiálů
Hovory