Podle čeho má jméno pražský vrch Petřín? Jak vznikla jeho nejslavnější stavba Petřínská rozhledna a kolik je na samotném Petříně vzácných staveb a soch. O tom všem bude dnešní architektonické Leonardo +, v němž se spolu s historikem architektury Zdeňkem Lukešem vydáme na pražský vrch Petřín. Inspirativní poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

Leonardo plus.

Když se řekne Petřín, každému automaticky vytanou na mysli slova jako procházka, láska, květen, romantika, případně Karel Hynek Mácha. Málokdo ale ví, že tento vrch je spojen se značně neromantickou a spíš hodně pochmurnou historií. Poprvé tento kopec zmiňuje kronikář Kosma s v roce 1108 a vzpomíná ho v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Ti sice sídlily ve vzdálené Libici, kterou dostali od Přemyslovců za pomoc při vyvraždění jiných konkurentů Slavníkovců, ovšem pak se přemyslovci rozhodli zbavit i samotných Vršovců. No a právě na vrchu Petříně pak byly roku 1108 jako cituji hloupá hovada skoleni a nahoře Petříně sťati. No a protože se ono místo osvědčilo a bylo na něj pěkně vidět, zdaleka, sloužilo pak až do 14. století jako popraviště, což má do romantiky opravdu hodně daleko. Dlužno ovšem podotknout, že Petřín tehdy ani zdaleka nevypadal tak jako dnes, kdy má podobu zeleného kopce. Petřín je totiž původně obří Skála a odjakživa byl spojen také s velkým kamenolomem. Lámala se na něm opuka, kámen, z něhož byly postaveny první pražské kostely, most přes Vltavu nebo také sázavský klášter. No a právě ona Skála dala Petřínu jméno. Původně se mu totiž říkalo jen hora, poté vrch Svatého Vavřince podle světce, jemuž byl zasvěcen kostelík postavený na jeho temeni. Jenže dominantou starobylého vrchu byly skály latinsky Petra. A z toho se pak zrodilo po jmenování Petry z Petry. No a nakonec Petřín. Do jeho historie se pak významně zapsal císař Karel IV., který dal ve 14. století vybudovat na tomto vrchu tzv. hladovou zeď a tím připojil většinu kopce k Malé Straně, a tudíž k centru města. My se ale dnes se Zdeňkem Lukešem budeme věnovat Petřínu novodobému, protože Petřín není pouze zelený kopec slibující romantiku, ale také místo mnoha významných staveb. A na naši architektonickou procházku ne, vyjedeme lanovkou přímo do srdce Petřína, ale zahájíme ji o kousek dál, na pražském Pohořelci. Dnes je Pohořelec součástí Hradčan, ale ve středověku to bývala významná tržní osada na dálkové cestě od západu Čech směrem ku Praze. A právě na tomto místě je snad nejkrásnější slyšet zvonkohra pražské Lorety.