V Argentině se v neděli budou konat prezidentské volby. Země si tento rok připomíná 40 let od pádu vlády vojenské junty a přechodu k demokracii existuje možnost, že 10. prosince na výročí inaugurace prvního demokraticky zvoleného prezidenta Raúla Alfons. I na do čele státu usedne Javier Solana. Krajně pravicový kandidát, který klimatickou změnu považuje za socialistickou lež, chce zakázat v zemi interrupce, zrušit sexuální výchovu, deregulovat trh se zbraněmi, zprivatizovat školství a zdravotnictví nebo zlegalizovat obchod s vlastními orgány. Volby se v Argentině odehrávají v situaci, kdy inflace meziročně dosahuje 130 % a kolem 40 % občanů žije pod hranicí chudoby. Tradiční štěpení mezi spíše o statistickou částí politiky reprezentovaný Srch jim masu kandidátem teroristické koalice a protržní kandidátku patří cibule, přestává velkou část občanů zajímat. Krajně pravicový kandidát věd, milý, který si díky excentrickému účesu i agresivnímu chování získal pozornost nejen Argentinců, ale také světových médií. V srpnu vyhrál celou argentinské primárky. Problém inflace. Chci milý vyřešit dolarizaci ekonomiky, kdyby de facto nechal zrušit argentinské peso a nahradil ho USD, což by prakticky znamenalo, že se Argentina vzdá možnosti suverénně rozhodovat o své monetární politice. Dosavadní úspěch a Věra milého i bez pochyby odpovědí na neschopnost vyřešit problém stále rostoucí inflace, mezi jejíž příčiny patří mezi jiným i opakované devalvování pesa nebo půjčky v USD, které vzhledem ke kondici argentinské měny a stagnaci ekonomiky nyní se město splácet. Tzv. peronisté, kteří v zemi během posledních desetiletí nebyli schopni inflaci vyřešit, se zdají být zdiskreditováni. Proto v kampani Srch je masy téměř absentuje současný prezident Alberto Fernandez i jeho Weiss, prezidentka a bývalá prezidentka Argentiny Cristina Fernandez, jde Kirschner zdiskreditovaná se do velké míry zda i pro tržně orientovaná část politiky. Byl to nakonec právě pravicový prezident Mauricio Macri, který během svého mandátu přijel snad největší půjčku v historii Mezinárodního měnového fondu v průběhu 90. let Argentina zprivatizovala značnou část svých podniků. Jedna z mála věcí, které libertarián, milý muži, ještě privatizovat, je jednak zdravotnictví či školství, tedy zbytky sociálního státu držící společnost ještě pohromadě, a pak také těla samotných Argentinců. Mezi jeho provokativní teze totiž například patří legalizace prodeje vlastních tělesných orgánů, což může být podle politika prostě jen další příležitost pro rozšíření trhu. Naopak svobodně by se svými těly neměli nakládat ženy. Měly. Chce postavit mimo zákon umělé přerušení těhotenství, které si Argentinky prosadili teprve před pár lety. Pravými sokyní. Rétorikou dokázal milý na jednu stranu zaujmout část mužské populace, na druhou stranu se proti němu zorganizovala široka feministická koalice. Mnozí pociťují, že je demokracie v Argentině v ohrožení. Existuje možnost, že milý vyhraje už v prvním kole, a to v případě, že by získal 45 % hlasů nebo 40 % hlasů z 10 procentním náskokem. Poznámky o větším zapojení armády v případě protestů působí v zemi, která si prošla brutálním vojenským režimem, upřímnou hrůzu. V případě, že se ale na konci listopadu bude konat kolo druhé a milý se utká buď se středolevicovým Srch je maso, nebo pravicovou patří. Cibule nemá příliš naději na úspěch právě kvůli schopnosti proti sobě poštvat velké množství občanů. Milý nakonec může přimět argentinskou politickou scénu, aby se probudila a začala hledat řešení patové situace. Už teď je ale jisté, že se mu podařilo do velké míry určit, o čem a jak se bude během těchto voleb debatovat.