Setkání premiérů zemí visegrádského uskupení v Praze se dlouho odkládalo, protože český premiér Petr Fiala zastával názor, že by nemělo smysl, dokud Maďarsko blokuje pomoc EU pro Ukrajinu. V obecnější rovině Fiala argumentoval, že by Polsko, Maďarsko, Slovensko a ČR, které uskupení tvoří, v současnosti těžko hledali politickou shodu. Když Maďarsko nakonec schválení pomoci Ukrajině umožnilo, Fiala summit do Prahy svolal, ač předtím varoval, že se visegrádské země nadále neshodnou na řadě zahraničněpolitických témat. Summitu ale hájil jako fórum, na němž mohou lídři visegrádských zemí debatovat o středoevropských otázkách či spolupráci v takových oblastech, jako je energetika. Několik dní před summitem ovšem slovenský premiér Robert Fico pronesl u příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajině projev, který klidně mohli napsat ruští propagandisté. Projev vyvolal silnou kritiku a znovu se vynořily otázky, zda má vůbec smysl summit visegrádské uskupení svolávat v situaci, kdy Polsko a ČR jednoznačně podporují Ukrajinu, zatímco Slovensko a Maďarsko zastávají k řešení konfliktu na Ukrajině postoje, které v mnohém kopírují stanoviska Kremlu. Polský premiér Donald Tusk chtěl podle různých zpráv na summitu debatovat o tom, zda má pokračování visegrádské spolupráce ještě smysl, ale po setkání s Fialou před oficiálním zahájením summitu nakonec tyto postoje neprezentoval. Samotné jednání čtyřech premiéru za zavřenými dveřmi se ale odehrálo v bouřlivé atmosféře. Na druhou část summitu, v níž se měli k premiérům připojit členové delegací, vůbec nedošlo. Fiala po summitu prohlásil, že premiéři všech čtyřech zemí se shodují, že ruská agrese na Ukrajině byla hrubým porušením mezinárodního práva. Shodují se prý i na nutnosti Ukrajině pomáhat, jen se neshodnou na formě této pomoci. Rozdílně vidí i příčiny konfliktu na Ukrajině. To hlavní, co ale premiéry Polska a ČR na jedné straně a premiéry Slovenska a Maďarska na straně druhé rozděluje. Je otázka, jak konflikt ukončit. Fico ve zmíněném projevu volal po mírových jednáních. S Orbánem se na tiskové konferenci po skončení summitu znovu shodl, že Rusko prý nelze vojensky porazit. Ukrajině nemá smysl dodávat vojenskou pomoc a je údajně třeba hledat mír na základě současné situace, což by fakticky znamenalo, že se Rusko ponechá dobytá území. Ačkoliv se Fiala snažil smysl summitu hájit slovy, že čtyři premiéři jednali i o otázkách společného zájmu ve střední Evropě. Spory o Ukrajinu vše přehlušily a úplně stranou zůstalo porušování principů právního státu a liberální demokracie v Maďarsku a na Slovensku. Z konání summitu tak zůstává především pachuť. Visegrádské uskupení je v situaci, kdy se jeho členové nedokážou shodnout na základních otázkách strategického významu, zjevně nefunkční. Jeho původním smyslem bylo prosazování společných stanovisek čtyřech zemí tak, aby měli silnější společný hlas v EU. To ale v současné situaci, kdy na Slovensku a v Maďarsku stojí v čele vlád autoritářští populisté s proruskými postoji, není možné, jak rozklížená Visegrádská čtyřka je, ukázal i program premiéru po skončení summitu. Zatímco Tusk zamířil za prezidentem Petrem Pavlem, Orbán a Fico se setkali s exprezidentem Milošem Zemanem. Orbán pak ještě absolvoval schůzky s Andrejem Babišem. A jak s prezidentem Václavem Klausem, jehož postoje k ruské invazi na Ukrajině jsou snad ještě více v souladu s těmi kremelskými než ty Ficovi a Orbánovi, Zeman, Babiše, Klause se hlásí k nacionálnímu populismu a jsou silně kritičtí k současné české vládě. Takže i v symbolické úrovni byly schůzky Orbána a Fica fackou Fialově vládě. Fiala zřejmě až do konce českého předsednictví rozklíženého visegrádského uskupení. Další sami tvrdí nesvolá. Otázkou je, zda nepropásl šanci dohodnout se s Ruskem, že by bylo lepší uskupení dát takříkajíc k ledu.