V prvních dnech po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se hojně spekulovalo o tom, zase Trump bude skutečně snažit splnit své sliby z volební kampaně. Mnozí věřili, že ty nejradikálnější, jako je uvalení vysokých cel na dovážené zboží nebo masové deportace nelegálních migrantů, bude modifikovat. Necelý měsíc po Trumpově zvolení je ale zřejmé, že po svém nástupu do Bílého domu má skutečně v úmyslu začít uskutečňovat i ta svoje předsevzetí, která mnozí analytici považovali jen za extrémní volební rétoriku a že také chce, jak sliboval, zásadně změnit fungování americké vlády. Svědčí o tom už jeho nominace do ministerských a dalších pozic. Jak ironicky poznamenal přední americký politický analytik Ron Brahms, tím, který je kmenovým autorem prestižního časopisu Die Atlantik. Pokud hledáme klíč k Trumpovým nominacím, jsou jím odmítavé postoje, nebo dokonce rovnou nenávist lidí, které nominoval, k ministerstvům, agenturám, v jejíž čele mají stanout. Zdá se, že cílem je rozvrátit dosavadní washingtonský establishment. Téměř všichni nominovaní se také vyznačují tím, že na prvním místě i jejich loajalita k Trumpovi, zatímco odbornost a zkušenosti jsou až na místě druhém. Tento způsob výběru členů rodící se administrativy naznačuje, že Trump na rozdíl od svého prvního pobytu v Bílém domě už nechce spolupracovat s lidmi, kteří by zpochybňovali nebo korigovaly jeho záměry. Jednu dosavadní výjimkou je Skot bez front, kterého Trump nominoval do čela ministerstva financí. Ten se vyjádřil s jistými pochybnostmi o Trumpově plánu uvalit až 60 procentní cla na zboží dovážené z Číny a vysoká cla na zboží dovážené z Kanady, Mexika a EU. Zavádění cel, pokud budou nutná, by se dle něj mělo dít malých skocích tak, aby se tomu americká ekonomika dokázala přizpůsobit. Snad aby nebylo žádných pochyb o tom, jak chce postupovat. Trump před několika dny oznámil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši 25 % na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zvýší o 10 % již existující clo na čínské výrobky. Připravena jsou i další nařízení. Trump ji chce údajně podepsat během prvního dne ve funkci více než 101 z nich má být rozhodnutí o zahájení masových deportací ilegálních migrantů, k čemuž má být vyhlášen stav nouze umožňující nasazení armády. Spekuluje se, že mezi chystanými nařízeními zřejmě budou i milosti pro řadu lidí, kteří byli odsouzeni za svoji účast útoku na kapitol ze dne šestého ledna 2021 a také rozhodnutí, že Spojené státy mají odstoupit od některých mezinárodních dohod, jako je klimatická dohoda. Uskutečnění některých svých hrozeb Trump zřejmě nechá na svých spolupracovnících, pokud zdárně projdou nominačními slyšeními v Senátu. Budoucí ministryně spravedlnosti pan Bondyová, kterou Trump nominoval poté, co se nominace vzdal kontroverzemi obtížený med Gates, se kupříkladu nechala slyšet, že by měli být trestně stíhání státní zástupci, kteří vedli vyšetřování Trumpa. Miliardář Elon Musk a vyzve k masám je, které Trump pověřil vedením vládního úřadu pro efektivitu vlády. Co si mají rozsáhlé plány, jak buď úplně zrušit některé úřady anebo jak federální byrokracii zásadně zeštíhlit. I jejich plány jsou ale stejně jako řada těch, které zmiňuje sám Trump, poněkud nejasné a mohou vyústit v chaos. Musk dokonce hledá inspiraci ohledně toho, co by se mělo omezit či zrušit na sociálních sítích. Většina Trumpových nominacích Senátu projde. Pochybnosti panují především případě nominace pít. A jak se ta na post ministra obrany? Tulsi Gabbardová na post ministryně pro tajné služby a Roberta f. Kennedyho na post ministra zdravotnictví. Pokud by je ale senát odmítl, Trump nepochybně místo nich nominuje lidi s podobným profilem. Jisté tak je, že 20. ledna příštího roku se ve Spojených státech spustí změny, které mohou zásadně změnit americkou politickou krajinu a v platnost vstoupí řada nařízení s těžko předvídatelnými dopady na světovou ekonomiku a mezinárodní diplomacii.