Opakuji, znova politika Andreje Babiše nezajímá. A to je hlavní důvod, proč již třikrát ve volbách prohrál a naposled bezmála o milion hlasů. Lidem to došlo. Zde to ukázat na několika příkladech. Za prvé Andrej Babiš a jeho tým věnoval veškeré úsilí reklamě a neuvědomil si, že banální představa o tom, že dnešní demokracie je jen jedna z forem marketingu, ve které mezi sebou nesoutěží programy a ideje, ale umělé mediální obrazy nikdy zcela neplatila. Vždy byla jen bludnou vírou marketéry, kteří když dokázali tuto představu vnutit politikům, vydělávali miliony. Ve skutečnosti je reklama, jak nám dokazuje i původ tohoto slova, které pochází z latiny. Reklama je jen hlasité volání, křik. Ten však vždy brzy zanikne a zbyde po něm maximálně echo, tedy ozvěna, která příjemci dá možnost o hlasité volání přemýšlet, dát mu kontext a tím křik proměnit v kritický pohled na volajícího. Odborníci pak mluví o bumerangovém efektu reklamy. Za druhé Andrej Babiš špatně přečetl kolektivní paměť této země. Navázal na Zemanovo strašení se Sudeťáky a migranty, kteří před lety přispěly k jeho volebnímu vítězství. Jenže Babišova sázka na podobnou mobilizaci s tlakem s negativními emocemi v případě války nevyšla. V české společnosti je hluboce zakořeněné trauma Mnichovské dohody z roku 1938, které nám znemožnil bránit ve vojenských proti Hitlerovi apod. nám Babišova kampaň připomenula i vpád převážně sovětských vojsk v srpnu 1968, který způsobil dvacetiletou okupaci a kulturní a hospodářské zaostávání naší vlasti. Bylo to zase po sovětské Rusko, které napadlo 24. února 2022 Ukrajiny. Za třetí Andrej Babiš netušil, že společnost není nic jiného než složit i komunikační systém. Mediální realita, jak často připomíná sociolog Jiří Přibáň, je součást sociální reality, a ne jakási pouhá klamná fikce, kterou řídí marketing. Přece existují i další média a sociální komunikace, například peníze, média a moc, nebo v případě práva legalita, díky které víme, co je legální nebo ilegální, a proto se na základě této znalosti také nějak chováme a rozhodujeme. Když se někdo pohoršuje nad mediálními obrazy politiků ve volebních kampaních i mimo ně, ve skutečnosti se zpravidla pohoršuje nad tím, že za nimi není předpokládaný obsah. Za čtvrté si připomeňme, že Andrej Babiš a jeho hnutí ANO chtělo být nejprve pravicovou stranou pro podnikatele, později levicovou stranou pro lidi a nyní chce po vzoru polské strany Právo a spravedlnost vsadit na tradiční hodnoty a sociální jistoty. Jenže za těch více než 10 let, co je babi v politice, nenabídl občanům ani jedno řešení některého skutečně závažného sociálního problému, jak je reforma penzijního pojištění, zdravotnictví či bydlení pro důchodce a mladé manžele. Ve skutečnosti Andreji Babišovi nejde o nic jiného než o moc a o peníze. Pro toho politika vůbec nezajímá, a proto taky jeho moc slábne.