Příběhy 20. století
Stovky samizdatů, půl miliónu podpisů. Příběh disidenta a katolíka Pavla Záleského
Příběhy 20. století
Plus
Ze současných diskusí o českém (československém) pozdním komunismu často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za tzv. normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“, jinak prý žili obyvatelé Československa vcelku klidné životy, sice občas neměli banány nebo toaletní papír, ale nějaký útlak a nesvobodu si ani pořádně neuvědomovali, neměli dost informací atd. atp.
Adam Drda
Přepis epizody
-
Začínají příběhy 20. století.
-
Pravidelně v tomto čase se pokoušíme osvětlit známé i zapomenuté události moderní historie. Vyprávíme osudy, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. I české dějiny mají své hrdiny a zbabělce, temná období i chvíle velkých činy.
-
Ze současných diskusí o českém a slovenském pozdním komunismu, ať už se vedou při jakékoli příležitosti, často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti. Proti tehdejšímu režimu se dle něj za tzv. normalizace, tedy v 70. a 80. letech, stavěla jen hrstka disidentů. Jinak byli obyvatelé Československa prý vcelku spokojeni. Nějaký útlak si ani pořádně neuvědomoval. I ten opakující se obraz je dost účelový. Často ho používají ti, kdo potřebují obhájit své vlastní problematické počínání před listopadem 1989. Co se do obrazu nehodí, to se moc nepřipomíná. Málokdo tedy například ví, že největší a velmi důraznou protikomunistickou petici za svobodu víry, tzv. moravskou výzvu, podepsalo v roce 1988 přinejmenším půl milionu lidí. Málokdo asi také ví, že v červenci 1985 na Velehradě při oslavách svatého Cyrila a Metoděje vyhnali čeští katolíci v počtu o hodně větším než 100000 osob pískotem a skandováním tehdejšího ministra kultury Klusáka. Protestovali tak proti náboženské nesvobodě a protikomunistické snaze pojmout masové křesťanské setkání jako bolševickou oslavu míru. Dnešní příběhy jsou věnovány Pavlovi Záleskému, moravskému disidentovi a neúnavnému dělníků v samizdatu, který se na zmíněné petici podílel jako blízký spolupracovník katolického aktivisty Augustina Navrátila a dění na Velehradě se předtím také účastnil. Pořadem vás provází Adam Drda, spoluautorkou je Jitka Andrysová.