Studio Leonardo
Evropa metody genetické editace plodin velmi striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud, říká rostlinný genetik Pečinka
Studio Leonardo
Plus
Geneticky modifikované nebo metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost? Hostem Studia Leonardo je molekulární biolog a rostlinný genetik Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se síldem v Olomouci.
Daniela Vrbová
Přepis epizody
-
Dokážou uživit naši již osmimiliardovou populaci, té se adaptovat na změnu klimatu, jsou šetrné k životnímu prostředí a ukazují excelenci vědeckého výzkumu a lidského vědění. Superlativy, kterými geneticky editované plodiny vynáší, jejich zastánci přesněji řečeno chválí technologií editace genomu rostlin, známou též pod zkratkou krys průkaz devět. A na druhé straně jsou hlasy, které hlavně v EU takový techno optimismus brzdí a do popředí staví obavy z takto vyšlechtěných plodin a ze změn v zemědělském sektoru, které by to přineslo. Proč evropské státy zatím váhají s povolením pěstovat geneticky modifikované plodiny a jak je to vlastně je editovat genom? Je to zákrok srovnatelný s náročnou chirurgickou operací, nebo už laboratorní rutina? O tom dnes mluvíme s molekulárním biologem a rostlinným genetikem doktorem Alešem Pečinkou z ústavu experimentální botaniky Akademie věd se sídlem v Olomouci. Vítejte ve vysílání. Dobrý den. Dobrý den.
-
A u poslechu vás vítá Daniela Vrbová.
-
Studiu.
