Na závěr návštěvy prezidenta Petra Pavla v sídle BIS prohlásil i ředitel generál Michal Koudelka, že bezpečnostní situace je nejvážnější od druhé světové války. Jeho prohlášení vyvolalo rozruch. Někteří opoziční politici tvrdí, že vláda a bezpečnostní složky vyvolávají podobnými prohlášeními zbytečnou nervozitu mezi občany. A někteří experti pro změnu míní, že Koudelka přehání, protože mezinárodní bezpečnostní situace byla přinejmenším stejně vážná kupříkladu během kubánské krize v roce 962, kdy svět stal po rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě na prahu nukleární války. Jenže srovnávat situaci během studené války s tou současnou úplně nelze. Ve studené válce proti sobě stály dvě supervelmoci. Svět byl přehledně rozdělen. Obě supervelmoci se držely v šachu s pomocí hrozbě vzájemného zničení, a pokud už mezi sebou vedli války, dělo se tak prostřednictvím různých konfliktů zemích podporovaných supervelmocemi na periférii. I tehdy samozřejmě existovalo nemalé riziko, že v důsledku špatně komunikace nebo nějakého rozhodovacího zkratu se Sovětský svaz a Spojené státy pustí do zničující války s využitím zbraní hromadného ničení. Ale takových rizik bylo podstatně méně než dnes. Už proto, že se svět od pádu bipolárního modelu po roce 1989 stal podstatně méně přehledný. Zbraně hromadného ničení dnes má řada států, z nichž některé jsou zcela nevypočitatelné. Válka Ruska proti Ukrajině je první válku takových rozměrů v Evropě od konce druhé světové války, přičemž Rusko opakovaně a zcela neodpovědně hrozí použitím jaderných zbraní, což Sovětský svaz činil jen ve výjimečných situacích. Válku údajně vede se západem, nikoliv jen s Ukrajinou. Mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce, je v ohrožení. Nadnárodní instituce, jako je OSN, působí ve světle rostoucího počtu konfliktů bezzubě. Komunikace mezi demokratickými zeměmi západu a Ruskem v podstatě zkolaboval a současná situace se liší od té během studené války i tím, že na scénu vstoupil islámský terorismus, na což Koudelka sám upozornil. Teroristické organizace přitom mají k dispozici moderní zbraně a komunikační prostředky a mohou udeřit kdekoliv. Dokážou paralyzovat lodní přepravu nebo zažehnout konflikt. Jako už jsme nyní svědky ves válce Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamas. Jsme také svědky vojenského vzestupu zemí, jako je totalitní Čína, která nejen má vlastní strategické zájmy v jihovýchodní Asii a v Pacifiku, ale opakovaně hrozí útokem na Taiwan. Aby hrozeb nebylo málo, negativní bezpečnostní dopady má i prohlubující se klimatická krize a také masová migrace, která oslabuje stabilitu zemí, které jsou pro migranty z chudých nebo válkami zasažených zemí cílovými destinacemi. Svoji roli hraje také globalizace, která výrazně akceleroval a po rozpadu bipolárního světa globalizovaném světě mohou i zdánlivě jen místní nebo regionální problémy rychle přerůst do krizí planetárních rozměrů. V minulých letech jsme byli svědky toho, jaký chaos vyvolal přerušení mezinárodních obchodních tras v průmyslu po celém světě. Koudelka tedy nepřeháněl. Víš? O současné bezpečnostní situaci mluvil jako o nejhorší od druhé světové války. Politici by neměli podobná hodnocení odbývat prohlášeními, že se nás, i které hrozby daleko za našimi hranicemi netýkají a že prý není třeba zbytečně strašit občany. Co potřebujeme ze všeho nejvíc je racionální zhodnocení toho, co nám skutečně hrozí a z něho vyplývající bezpečnostní opatření. Štěstí přeje připraveným, říká jednu lidové přísloví. I proto je důležité, že šéf české kontrarozvědky nic nepřikrášloval.