Archiv Plus
100 let brněnského rozhlasu. V archivu se dochovala německá propaganda i výzva k „vylikvidování“
Archiv Plus
Plus
Musel to být šok pro české posluchače, když se po dvaceti letech existence Československa začala v době protektorátu linout z brněnských rozhlasových vysílačů německá propaganda. V němčině i v češtině. To druhé bylo možná ještě bolestivější.
Jan Sedmidubský
Přepis epizody
-
100 let co brněnského rozhlasu, to už je důvod k přípitku. Ovšem obrazně řečeno, to víno po tak dlouhém úseku historie může být různé, občas sladké, občas velmi trpké. Dnes vás pozvu na malou procházku archivem nahrávek vzniklých v Československém rozhlasu Brně v období mezi koncem první republiky a prvními poválečnými měsíci roku 945. Pojďme na to. Nerušený poslech vám všem přeje Jan Sedmidubský.
-
Archiv.
-
Brno bylo po dlouhá staletí městem česko-německým, ale na konci této společné éry v roce 945, poté, co si město a především jeho čeští obyvatelé užili svůj díl válečného utrpení. Přišel čas účtování. Ne přímo k němu vyzval i prezident Edvard Beneš při svém návratu z exilu, to jest na cestě z Londýna přes Moskvu, Košice a Bratislavu. 12. května 945 přijel do Brna a v zasedací síni Nové radnice na Dominikánské náměstí se zúčastnil setkání s představiteli města v čele s předsedou Zemského národního výboru Vladimírem Matulovu. Prezident přitom pronesl řeč, která se obsahově dost podobá jeho pražskému projevu ze 16. května 45, ale ten brněnský je možná ještě ostřejší. Prezident přijížděl do Brna v pozici vítěze, přesto naplněný hořkostí a reminiscencemi na největší křivdu a ponížení, kterého se mu během jeho politické kariéry, dostalo. Totiž dnů Mnichova 938. Bylo to trochu zvláštní. Možná bylo. Lze očekávat spíš radost, triumfalismus, patos, třeba i velkorysost vítěze. Ale bylo to naopak, vracel se muž, který chtěl ve jménu budoucnosti především připomínat.
