Auditorium
mujRozhlas
Edvard Beneš (1935–1938; 1945–1948) se stal prezidentem roku 1935, za dva roky měl mít Rozhlas první milion koncesionářů. Přestože se stále jednalo o technologii pro bohatší, její význam rostl a stále častěji se tak objevovala i ve veřejném prostoru. Spolu s tím se rozšiřovalo i portfolio pořadů, ve kterých prezident vystupoval. Edvard Beneš se tak mohl prostřednictvím rádiových vln vyjadřovat ke konkrétním politickým otázkám, oslovovat profesní skupiny nebo se třeba nechal natáčet, jak cestuje po republice. Rozhlas jako médium prostě začínal mít vliv. Nesloužil ale jen k politické propagandě, byl i při důležitých státních událostech. K nim bezpochyby patřila i abdikace Tomáše G. Masaryka a následná inaugurace druhého československého prezidenta. Edvarda Beneše zde uslyšíme jen velmi krátce, nicméně celý akt prezidentského slibu připomíná skoro něco na způsob demokratického rituálu. Stále ještě mladá republika hledala svou formu, rozhlas objevoval svou moc (Volba a slib prezidenta Dr. E. Beneše, 18. 12. 1935)
