Auditorium
mujRozhlas
V 50. letech už rozhlasový přijímač patřil k běžné výbavě domácností a druhý dělnický prezident Antonín Zápotocký (1953–1957) se tak mohl k Čechoslovákům obracet přímo v jejich domovech. Autentičtějšími a intimnějšími se staly i rozhlasové formáty – vedle stovek proslovů se objevuje například žánr besedy, kde prezident republiky diskutuje třeba se studenty. Zápotocký si tak jako komunistický prezident mohl budovat obraz člověka blízkého lidu. Intimnějšími se ale stala i témata, o nichž se mluvilo. I proto je Zápotockého nejznámějším projevem, který přednesl ještě jako předseda vlády, nechvalně proslulá vánoční řeč o Ježíškovi, jehož nahradil děda Mráz. Sám tento nápad se nám dnes může zdát šílený, tehdy se ale psal rok 1952. Ačkoliv to byla zjevná propaganda a snaha o rusifikaci, celý projev nepůsobí hloupě, naopak – je rétoricky překvapivě rafinovaný. Nezapomínejme taky, že projev zazněl v roce 1952, a ne 1972. V té době ještě nešlo o bezduché normalizační omílání komunistické symboliky, ale o revoluční, modernistickou rétoriku (Vánoční projev A. Zápotockého. 24. 12. 1952)
