Hovory
Smrk je jeden z nejchytřejších stromů vůbec, míní geolog Cílek
Hovory
Plus
Česká krajina se v posledních letech radikálně proměňuje. Může za to nejen oteplování a sucho, ale také kůrovec. „Lze to vidět skepticky jako konec jedné etapy našich lesů, nebo jako radikální kůrovcovou ekologizaci,“ nabízí rozdílné úhly pohledu geolog, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek.
Vladimír Kroc
Přepis epizody
-
Posledních letech si všímáme, že naše lesy se následkem sucha a kůrovcové kalamity ocitli na předělu svého vývoje. Změna, která se kolem nás odehrává, je celková a les je jednou její součástí. Inventura současné kondice našich lesů se stala předmětem obsáhlého všestranné monografie český a moravský les jak a o nás nevyšlo už déle než 20 let vím odborníků. V ní představuje ucelený pohled na dějiny, současný stav i budoucnost našich lesů. Úvodní i závěrečný odstavce o klíčových údajích jsou dílem editor a jinak také geolog a klimatolog a spisovatele Václava Cílka, kterou tam pořadu Hovory. Dobrý den. Dobrý den. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc.
-
Jak ta myšlenka vznikla? Myslím na knihu Český a moravský les.
-
Vzniklo to tak, že já jsem spolupracoval s lesáky vlastně nějakou dobu, protože tady se jedná o to, že když dneska zasadíte strom, který dosáhne mýtného věku za 80 let, tak byste měl mít představu, co bude klima děl dalších 80 let. A to vlastně nikdo neví. Takže spíš je předpoklad, že se bude teďka oteplovat, že srážky budou víc nerovnoměrné. Toto už známe všichni nazpaměť, že ano. Je otázka po tom roce 2050 my s tím nedojde k zablokování oceánského výměníku a naopak ochlazování severní Evropy. Ano, ano, hodně na tom záleží, protože strom, abyste ho vůbec mohl porazit, tak by měl mít za sebou minimálně 40 let svého života.
