Názory a argumenty
Alexandr Mitrofanov: Dálnice gulagu v ruské mentalitě
Názory a argumenty
Plus
Většina těch, kteří zaregistrovali raketový útok Ruska na kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, ví, jak barbarský a zároveň vypočítavý to byl čin. Obrázky nemocných dětí musely totiž podle Kremlu nalomit vůli Ukrajinců k dalšímu odporu.
Alexandr Mitrofanov
Přepis epizody
-
Většina těch, kteří zaregistrovali raketový útok Ruska na kyjevskou dětskou nemocnici Ochvat byt ví, jak barbarský a zároveň vypočítavý to byl čin. Obrázky nemocných dětí museli totiž podle Kremlu nalomit vůli Ukrajinců k dalšímu odporu. Ostřelování dětské nemocnice v Kyjevě mělo pokračování v OSN. Poté, co jednání na toto téma skončilo, uspořádal ruský zástupce slavnostní oběd na počest zahájení svého předsednictví v radě bezpečnosti a podával se kyjevský kotlet. Kdo si myslí, že šlo o shodu náhod, u mě pochopení nenajde. Kotlet s narážkou na mrtvé ukrajinské děti to zapadá do mentality jisté části ruského obyvatelstva. Násilí a krev, zabíjení se zvláštním gustem a chlubení se bezcitností vůči cizím, ale také svým, pokud nejde o členy gangu. To je hlavní obsah kalných vodopádů, které zaplavují ruské diváctvo z kanálu státní propagandy v nejrůznějších podobách proto tolik nešokuje výsledek červnového průzkumu agentury Levada Centra, podle kterého 34 % ruského obyvatelstva podporuje ničení Ukrajiny jadernými zbraněmi. Je korektní dodat, že 52 % respondentů je proti tomu, ale na vzestupu je spíše ta lidožroutská tendence. V těchto dnech dokončím studijní zhlédnutí třetí řady ruského propagandistického seriálu strážci vlasti, který se vysílá od roku 2019. Dalo by se říci, že jsem v těchto věcech už zběhlí, ale toto dílko mi vyrazilo dech. Pojednává o komando ruských zabijáků, kteří nesmí prozradit, že existují, protože je stát využívá k operacím, k nimž se nemůže oficiálně hlásit. Skutečným obsahem seriálu je nekonečné vraždění občanů EU rukama těchto brojlerů v Litvě, Lotyšsku, Polsku, Francii, Německu, Finsku, Švédsku a jinde. Vrazi jsou vylíčeni jako hrdinové a vlastenci. Česko se zatím vyskytlo pouze ve zmínkách jako bohem zapomenutá země a děsná díra. Nebudu vyprávět další detaily, jen zmíním, že za vším stojí anglosaského v, kteří chtějí zničit Rusko. Jedna epizoda však byla nad poměry výmluvná. Člen komanda Vladimír střílejí do protivníka. Jasně že cizáka, ale ten je tak velký a mocný, že nepadá ani po první dávce ze samopalu, ani podruhé. Vladimír zakroutil hlavou, co je to teda za divného chlápka, a dodělala ho dalšími dávkami. Pak se spokojeně usměje a než zabije polského důstojníka, řekne další člen komanda. Bojíte se, že přijdou Rusové? My už jsme tady. Není v tom nic nelogického. Koncem 50. a začátkem 60. let minulého století po likvidaci gulagů, došlo k rozšíření tamních pravidel na celou společnost. Hlavním pravidlem ovšem bylo ty chcípni dnes, ale já až zítra. Nějaký čas setrval boj nositelů této morálky s normálními lidmi. K dnešku jsou normální mravy odsunuty do ciziny a na okraji společnosti po dálnici sviští gulag.
