Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Kdo bude učit naše děti? Mladí už nechtějí být levnou pracovní silou

Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Kdo bude učit naše děti? Mladí už nechtějí být levnou pracovní silou
Názory a argumenty

Plus

Zájem mladých lidí, kteří mají za sebou studium na pedagogických fakultách, o výkon profese učitelů a učitelek klesá. Plyne to jak z celé řady výzkumů, tak ze stále hlasitějších stížností ředitelů a ředitelek, kteří dnes nedokážou najít kvalitní pracovníky a pracovnice.
Apolena Rychlíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Zájem mladých lidí, kteří mají za sebou studium na pedagogických fakultách, o výkon profese učitelů a učitelek lesa. Plyne to tak z celé řady výzkumů, ale i stále hlasitější stížností ředitelů a ředitelek, kteří dnes nedokáží najít kvalitní pracovníky a pracovnice. Zatímco ještě před 10 lety se jim na některé inzeráty ozývaly až desítky lidí. Dnes jsou rádi, když se přihlásí alespoň dva. Nejvíce to samozřejmě platí i v místech, kde jsou větší náklady na život. Typicky se jedná o velká města, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Problémy ale hlásí i strukturálně znevýhodněné kraje, jako je Ústecko, Karlovarsko, kde se sociální problémy spojené s regionálním vyloučením násobí. Ale i naše hlavní město označuje situaci ústy ředitelů za katastrofální. Děti v metropoli prý nemá kdo učit. Nejde přitom jen o školy základní, ale mnohdy už i o gymnázia. Nejvíce učitelů však chybí na středních odborných školách a na učilištích. Celkově však ČR postrádá zhruba 6000 pedagogů. Ročně sice absolvuje pedagogickou fakultu, podle odhadů asi 2200 studentů a k tomu si doplní pedagogické vzdělání dalších 1500 lidí. Ale stávající podmínky jsou pro mladé lidi často odrazující. Důvod je jednoduchý nízké mzdy v kombinaci s odpovědnou a mnohdy i psychicky náročnou prací nejsou pro mladší generaci nějak lákavé. Důvodem je též nízký sociální status tohoto povolání. Zatímco dříve byli pedagogové považováni za podstatnou a respektovanou složku společnosti, dnes tomu tak není, a tak se na dráhu učitele či učitelky mladí lidé úplně nehrnou. Populace učitelů a učitelek proto v posledních letech viditelně stárne. Očekává se, že nejsilnější ročníky odjedu do důchodu kolem roku 2035. Podle odhadů může v Česku už brzy chybět až 10000 učitelů. Přetrvávající průměrný věk učitelů je i nadále vysoký. Tento negativní trend se stále nedaří zvrátit a je výzkumným rizikem. Důvodem zvyšujícího se průměrného věku učitelů je nízký zájem uchazečů o povolání učitele. Mladí lidé ve školách chybí, uvádí výroční zpráva České školní inspekce za rok 2022. Problém s odcházejícími učiteli však netrápí jen Česko, týká se celé Evropy. Jak uvádí společnost EDUin, v Evropě pedagogickou profesi pustí až třetina učitelů, a to vždy pár let po nástupu do práce. ČR je na tom ještě hůř. V českých školách totiž zůstává pouze 53 % učitelů do pěti let od ukončení studia. Vláda Petra Fialy měla tendenci označovat školství za jednu ze svých priorit. Po třech letech však vidíme, že tato slova měla k realitě velmi daleko. Odliv mladých pedagogů to jen dokazuje. Věc je přitom jednoduchá kvalitní školství nebude bez kvalitních vyučujících. Ty je potřeba zaplatit a motivovat, aby mohli dělat svou práci co nejlépe a posouvat Česko od montovny k té neustále skloňované a vysněné mozkově.

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu