Ozdravování veřejných financí, digitalizace či snížená byrokracie. Kdy si člověk vzpomene na úkoly, které sama sobě uložila vláda Petra Fialy, a pak se podívá na schválený návrh rozpočtu na příští rok, nemůže se přestat smát. Je to ovšem poněkud hořký smích. Vláda schválila, že v roce 2025 budou příjmy státu o 241 miliardu nižší než výdaje. Je to o 10 miliard víc, než původně předpokládala a důvodem mají být povodně. Současně se dá říci, že tento schodek minimálně o mnoho desítek miliard větší, než by mohl mít, kdyby vláda prováděla nějakou konsolidaci. Tu ale, jak už v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, voliči nechtějí, takže není důvod, aby se s tím vláda nějak obtěžoval. A bohužel ani takto deficitně vymyšlený rozpočet nepočítá se spoustou věcí. Mezi ně například patří povinné dotace na zelenou energii. Potom by ale bylo fér říci spotřebitelům, tedy voličům, že se zase mohou v uvozovkách těšit na to, že energie budou v Česku opět patřit k nejdražším v Evropě. Co s tím? Těžko odhadovat. Možná právě proto zůstává i příští rok v platnosti daň z nadměrných zisků, tedy Wind fotek, z kterou platí především energetický gigant ČEZ, respektive jeho akcionáři včetně těch privátních. Prostě elektřina i příští rok zůstane v centru pozornosti vlády a to tu pozornost bude za všechny peníze doslova. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho resort ovšem není jediný, s kým se rozpočet, respektive ministerstvo financí vyřizuje účty. Samostatnou poznámku si zaslouží zdravotnictví a školství. V obou případech ministři dostali relativně dost. Zdravotnice ovšem už zase zvoní klíči v předvečer stávky za peníze a v případě školství padej expertní rady. Kolik desítek miliard navíc by doopravdy potřebovalo, aby se děti konečně něco naučili. Rozpočet a digitalizace má svého hlavního hrdinu v podobě ministerstva pro místní rozvoj. Diváci reality show zvané konec Ivana Bartoše už ví, že resort by pod jeho vedením nedostal ani peníze nutné na dokončení digitalizace stavebního řízení, ani peníze na program bydlení. Ten sice vláda několikrát odsouhlasila, ale teď na něj zjevně zapomněl. A krom toho stále ještě není jasné, kolik bude šaráda s přechodem na starý stavební zákon stát, zda vůbec k ní dojde a kolik bude stát vývoj nového systému, na který má nový šéf digitalizace staveb, ministr dopravy Martin Kupka, dalších 18 měsíců. Asi neškodí připomenout, že mezitím proběhnou další volby, a to parlamentní. Takže se s digitalizací možná můžeme nakonec rozloučit natrvalo. Stejně nikdo nechce. Jak se říká slibem nezarmoutíš. Digitalizace stavebního řízení se tak může stát dalším pomníkem vedle rychlodráhy na letiště, kvalitního dálničního spojení měst nebo třeba rychlé a spolehlivé vlakové dopravy. Ale jak vláda ví, reformy se nesmí uspěchat. Volič po žádných změnách netouží. A co se týká peněz, jak říká klasik dokud si můžeme půjčovat, tak to děláme. Nakonec tak zbývá debyrokratizace anebo oblíbené se k ní úředníků? Nic takového rozpočet sice neslibuje, určitě se ale tato prázdná hesla opět objeví v předvolebních kampaních. Předseda kabinetu Petr Fiala označil deficit ve výši 241 miliardu za úspěch. Vzhledem k výše uvedenému a při vzpomínce na rétorická cvičení premiéra věnovaná konsolidace státních financí, nechtějme vědět, co by považoval za průšvih. Při současném tempu zadlužování se zdá, že první známky znepokojení by premiér pocítil až ve chvíli, kdy by exekutoři za neplacení vládních dluhů olepili celou republiku nápisem zabaveno.