Bylo nás pět a je nás pět. Také tímto způsobem lze nahlížet na existenci Fialovy vlády v roce 2022 i na tuzemské poměry početná koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých a Pirátů prošla těžkým obdobím bez výrazných ztrát. Zatím se nerozpadla a názorové střety nepřerostly únosnou míru. Platí to také o společném fungování občanských demokratů s Piráty, byť při vzniku koaliční vlády se objevovaly pochybnosti o tom, zda vůbec a případně jak dlouho dokáží spolupracovat. Jak ukázal rok 2022, daří se to. Není úplně podstatné. Nakolik k tomu výrazně přispívá pouze čtyřčlenný pirátský tým ve sněmovně, bez jehož podpory by měl Fialův kabinet i nadále v dolní parlamentní komoře většinu. Soudržnost vlády spíše posiluje nutnost pokud možno rychle reagovat na nečekané problémy. Když kabinet sepisoval své programové prohlášení, chtěl mimo jiné hospodařit lépe než vláda pod vedením Andreje Babiše. ČR dokonce kvůli tomu zahájila rok 2022 rozpočtovým provizoriem. Fialův kabinet chtěl deficit stlačit pod 300 miliard korun. Proto přepracoval návrh rozpočtu a prosadil ho až v novém roce. Z úspěchu se neradoval dlouho. 24. února mohla vláda všechny předsevzetí hodit do koše. Ruská agrese vůči Ukrajině obrátila život nejenom v Česku naruby. Začaly růst ceny energií, zvyšovala se inflace a kabinet představoval hasiče, který se snaží škody způsobené nenadálým požárem omezit na minimum. Ne vždy se to dařilo. S dopředu slibované za cílené pomoci potřebným se záhy stala plošná podpora. Ta byla sice administrativně jednodušší, zároveň však výrazně dražší a méně spravedlivá. Když se k tomu přidala málo srozumitelná komunikace, narůstaly ve společnosti obavy a nespokojenost. S výsledkem byly i početné demonstrace namířené proti vládě. Té se přesto podařilo v roce 2022 udržet sociální smír. Není však zadarmo, naopak stojí desítky miliard korun, které si vláda musí půjčit. Takže podoba státního rozpočtu byla v průběhu roku novelizována a deficit se výrazně vyšplhal nad ještě v lednu démonizovanou hranici 300 miliard korun. V následujících letech by měl být sice pod ní, přesto podobný způsob hospodaření se dle expertů jeví dlouhodobě neudržitelným. Je zřejmé, že schodkové hospodaření nelze svádět pouze na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Právě v přístupu k ní si Fialova vláda počínala velmi dobře. Od začátku konfliktu napadenou zemi podporovala. Promítlo se to i do českého předsednictví Radě EU. Na rozdíl od toho minulého ho zvládla stejná vláda, i když i ona stejně jako v roce 2009 musela v průběhu předsednictví čelit ve sněmovně snaze o vyslovení nedůvěry. Na rozdíl od Topolánkovy vlády byla ta Fialova úspěšná a hlasování bez úhony přežila. Přesto během roku 2022 nefungovala ve stejné sestavě. Ke střídání došlo na postu ministra školství, který musel předčasně kvůli kauze dozimetr opustit Petr Gazdík. Ze zdravotních důvodů potom skončila i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Za ní už od listopadu úřadu je ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Zatím to vypadá na další záskok, než se původně očekávalo. K dalším personálním změnám nebyl důvod, byť podzimní komunální a senátní volby ho mohli nabídnout. To v případě, že by se skutečně proměnily v referendum o Fialově vládě. Jejich výsledek však nebyl katastrofou. Rovněž jednotliví členové koalice neutrpěli debakl tak, že neexistoval tlak na výměnu stranických špiček, což by se mohlo odrazit ve složení kabinetu. Vláda přežila těžký rok, ve kterém mohla řadu věcí dělat lépe. Neměla však možnost se na ně dopředu připravit. V době, kdy se ujímala funkce, předpovídal premiér složité období se spoustou výzev. Měl na mysli jiné, než jakým musel čelit. Petr Fiala totiž pronášel zmiňovaná slova v momentu, kdy do vypuknutí války na Ukrajině zbývaly ještě zhruba dva měsíce a když si ji většina politiků nejenom v Česku nedokázala představit.