Názory a argumenty
Petr Holub: Zaručený příjem. Levicový ideál v praxi nefunguje
Názory a argumenty
Plus
Někdy člověka smíří se světem i představa, o které ví, že se nikdy nemůže naplnit. Člověk třeba žije ve dvou, na idylickém, například jihočeském venkově, a každý měsíc mu poštou přijde jen tak 23 tisíc korun. Není ještě v důchodu, může žít plným životem dospělého člověka, který se v klidu zapomenuté vesnice učí vyrovnanosti a smíření se světem.
Petr Holub
Přepis epizody
-
Někdy člověk a smíří se světem i představa o nich ví, že se nikdy nemůže naplnit. Člověk třeba žije ve dvou na idylickém, například jihočeském venkově a každý měsíc mu poštou přijde jen tak 23000 korun. Není ještě v důchodu, může žít plným životem dospělého člověka, který se v klidu zapomenuté vesnice učí vyrovnanosti a smíření se světem. Tento ideál se v uplynulých třech letech naplnil, i když trochu jiných souvislostech. Eva Valtová s týmem z torontské univerzity oslovila 1000 osob ve dvou amerických regionech v okolí Dallasu a Chicaga a nabídla jim, že můžou všechno dělat jako dosud. Zároveň však budou každý měsíc dostávat 1000 dolarů. Za to jenom musí psát zprávy, jak tráví svůj čas. Dalších 2000 oslovených už takové štěstí nemělo. Za zprávy o svém každodenním životě inkasoval jen 50 dolarů. Šlo o výzkum s názvem zaručený příjem a jeho efekt na zaměstnanost a byl svého druhu největší na světě. Zaručený nebo nepodmíněný příjem je oblíbený i déle sociální politiky. Každý občan by podle něho měl mít nárok na určitý obnos peněz, který by ho zbavil existenčních starostí. Pak může rozvíjet svou osobnost, objevovat nové možnosti a pracovat na něčem, co bude mít pro jeho život i společnost větší smysl. Příznivci zaručeného příjmu prosadili ve Švýcarsku v referendu. Zelení v Německu a socialisté v Itálii se zaručení příjem pokusili propašovat do vládního programu. Nikde ale plán úplně nevyšel. Po pravdě řečeno tříletý průzkum doc. Evy Valtové rozbil všechny krásné vize a střepy, které už sotva půjdou slepit. Zjistil totiž, že lidé se zaručeným příjmem nevyužívají potenciál své osobnosti více než jejich vrstevníci, kteří žádné peníze nedostávají. Přepočteno na peníze, pokud se odečte zaručený příjem, finanční situace lidí, kteří ho dostávali, se vylepšila ročně o 1500 dolarů méně než u lidí, kteří podporu nedostávali. Pokud se k tomu připočetli i další členové domácnosti, pak domácnost obšťastněna zaručeným příjmem zaostala za domácností bez podpory ročně o 2500 dolarů. Při srovnání, jak skupina se zaručeným příjmem a kontrolní skupina využívali svůj čas, se zjistilo, že lidé s příjmem méně pracovali, méně hledali novou práci. Přesto si nezačali víc vzdělávat, ale o to více věnovali konzumu, na který měli najednou víc peněz, a volnočasovým aktivitám. Jinými slovy výzkum poměrně nezvratně dokázal, že zavedení zaručeného příjmu povede k tomu, že lidé budou méně pracovat a více věnovat zábavě. Zároveň se v průběhu času stávají čím dál víc závislý na tom, kdo jim podporu vyplácí. Z pohledu příjemců to zase není úplně špatný efekt, ovšem pro společnost, která by měla zaručený příjem zavádět, to znamená cestu ke snížení ekonomického výkonu a v důsledku ke snížení životní úrovně celé populace.
