Radiokniha
Proluky (12/12)
Plus
I když už dělo nemířilo na Svaz spisovatelů, pro spisovatele a redaktory v likvidaci jako by tam pořád stálo. Přicházeli k Pipsi do Sběrných surovin pro knihy Karla Teigeho, filozofa Fischera, Egona Bondyho nebo pro katolické básníky, přicházeli s postrašenýma očima, a tak je zvala na narozeniny svého muže na Den učitelů. „Dívala jsem se na všechny ty likvidované, jak mají pocit ne viny, ale děsu, proto se všichni tak smáli, proto tolik jedli a pili, proto zpívali.“
