Seriál Radiožurnálu
Radiožurnál
Korunovační klenoty byly vždy symbolem samostatnosti českého národa. Poprvé byly vystaveny v roce 1867. „Pro lidi to znamenalo symbol, že národ existuje,“ vysvětluje Petr Kroupa, ředitel odboru Památkové péče kanceláře prezidenta republiky. V roce 1968 se v Československu připravovaly velkolepé oslavy 50. výročí vzniku republiky. Jejich součástí měla být výstava korunovačních klenotů. „Bylo to na černém sametu, smutečně pojaté. Přišlo obrovské množství lidí,“ popisuje Kroupa.
Lucie Korcová
Přepis epizody
-
Korunovační klenoty byly vždy symbolem samostatnosti českého národa, tak i hrdosti. Svatováclavskou korunu, kterou ho sbírkové po Bílé hoře odvezli do Vídně, vrátili do Prahy v roce 1791, konkrétně císař Leopold druhý. České země pak už opustili jen jednou v roce 1866, když se přiblížili Prusové, já o sbírkové odvezli zpět do hlavního města své země. Definitivně se vrátili do katedrály svatého Víta a o rok později a lidé si je mohli poprvé prohlédnout.
-
Pro ty lidi tehdy to znamená takový symbol relativní samostatnosti, jako že to existuje ten národ. A vy, když přijel ten vlak potom do Prahy, tak už na něj čekal zlatý kočár.
-
Vypráví Petr Kroupa, ředitel odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Pak na dlouhá desetiletí zůstala koruna s ostatními klenoty ukrytá v korunní komoře. Znovu ji národ mohl spatřit až v roce 1929, 11 let po vzniku Československa byla ten speciální příležitost dokonce.
