Hovory
Pojídání hmyzu neznamená, že si venku slupnete nějakou mouchu. Jde o surovinu, která se do potravin přidává, vysvětluje antropoložka jídla Ferrarová
Hovory
Plus
„Laboratorní maso se dnes ,vyrábí‘ především z luštěnin – z čočky nebo hrachu. A je to určitě strava budoucnosti, protože jejich pěstování je relativně levné. Kdyby se lidstvo – alespoň v našich zeměpisných délkách a šířkách – rozhodlo, že to zkusí, tak by to pomohlo hlavně ekologii,“ myslí si antropoložka jídla Eva Ferrarová, která přednáší na Filozofické fakultě UK. Podobně je to i s konzumací hmyzu.
Lucie Vopálenská
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Antropoložka jídla Eva Ferrarová: V Evropě to s konzumací masa přeháníme. Má to ekologické dopady
Blízká setkání
-
Češi konzumují průměrně 220 gramů proteinů z masa denně - udržitelná dávka je 9 až 23 gramů
Věda Plus
-
Život bez masa? Vegetariánství zažívalo boom v 19. století a poté znovu po vzniku Československa
Téma Plus
-
Bylo by načase, abychom se v naší rozežranosti omezili, míní antropoložka jídla Ferrarová
Hovory
-
Vynálezce syntetického masa způsobil potíže náboženským vědcům
Křesťanský týdeník
-
Vědci vyrobili hamburger z hub. Přidali do něj i antioxidanty
Laboratoř
-
Roztomilý pavouk vegetarián se maskuje za mravence. Proč to dělá?
Zvídavec Evy Sinkovičové
-
Cílek: Půdu zachrání malá opatření, poučme se z historie
Leonardo Plus
-
Pěstování umělého masa je šetrnější vůči životnímu prostředí i lidskému zdraví, říká vědec Janoušek
Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy
