Hovory
Pojídání hmyzu neznamená, že si venku slupnete nějakou mouchu. Jde o surovinu, která se do potravin přidává, vysvětluje antropoložka jídla Ferrarová
Hovory
Plus
„Laboratorní maso se dnes ,vyrábí‘ především z luštěnin – z čočky nebo hrachu. A je to určitě strava budoucnosti, protože jejich pěstování je relativně levné. Kdyby se lidstvo – alespoň v našich zeměpisných délkách a šířkách – rozhodlo, že to zkusí, tak by to pomohlo hlavně ekologii,“ myslí si antropoložka jídla Eva Ferrarová, která přednáší na Filozofické fakultě UK. Podobně je to i s konzumací hmyzu.
Lucie Vopálenská
Přepis epizody
-
Říká se, že láska prochází žaludkem. Je to klišé, ale složení stravy určitě přispělo k evoluci lidstva a jídlo je významnou kulturní veličinou. Může se stát i subjektem národní identity, artiklem zahraniční politiky nebo naopak předmětem odmítání z protestních či náboženských důvodů. Právě o vztazích k jídlu budeme teď na plusu mluvit v následujících minutách. Hostem hovorů je antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den. Přeji. Dobrý den. A od mikrofonu zdraví Lucie Vopálenská.
-
Evo, jaký vliv mělo to, co jsme jedli v minulosti, na to, kým jsme tady lidmi? A teď myslím opravdu evolučně.
-
Obrovský. Pochopitelně, protože bychom se mohli sami sebe zeptat, proč zrovna my jsme se stali těmi dominantními tvory na Zemi. A proč ne třeba?
