Medailonky nominovaných osobností
mujRozhlas
„Já mám mikrofon ráda, je to přítel upřímný a nepodplatitelný. A učitel,“ popsala svůj vztah k rozhlasovému herectví Dana Medřická. Svým nezaměnitelným hlasem v rozhlase ztvárnila nesmírné množství postav. Mezi první role, kterými si získala srdce publika, patřila Evženie Grandetová ze stejnojmenného Balzacova románu nebo komorná Dorina v Molièrově Tartuffovi. Jejím největším úspěchem však byla úloha doktorky Marie ve hře Linka důvěry, která získala hlavní cenu na mezinárodní soutěži Prix Italia.
Dana Medřická (1920–1983) poprvé usedla k rozhlasovému mikrofonu ve čtyřicátých letech v Brně. Nahrávky z té doby se však nedochovaly. Nejstarší rozhlasovou nahrávkou, na níž zní její hlas, je básnické drama Odysseův návrat z roku 1947. Později jich rychle přibývalo. Celkově jich je na tři sta padesát. Například v Gogolově Ženitbě vystoupila dokonce dvakrát: nejprve v roce 1950 jako kupecká dcerka Agáta Tichonovna Kuperďaginová, později – roku 1982 – pak v roli dohazovačky Tekly. Obzvlášť pamětihodná je ale její postava doktorky Marie v rozhlasové hře Miloslava Stehlíka Linka důvěry. Hra, kterou režíroval uznávaný Jiří Horčička, v roce 1966 získala hlavní cenu na mezinárodní soutěži Prix Italia. Zmínit můžeme také její účinkování v originálním „crazy muzikálu“ Strašidlo cantervillské.
O tom, jak pevné pouto Dana Medřická k rozhlasu pociťovala, svědčí i její slova z roku 1969. V krátké úvaze, již poněkud nečekaně otiskl Technický magazín, napsala: „V nejtěžších dnech minulého roku byl rozhlasový přijímač čímsi až netechnicky, až lidsky živým, cítila jsem s ním a on jakoby se mnou, a tam ve mně vyrostla i úžasná vděčnost k technice, když jsem si pomyslila, jak bychom se všichni třásli a trpěli, kdyby byl rozhlas vynalezen až zítra.“
Pro Danu Medřickou můžete hlasovat zde.
