Hlas Taťjany Medvecké charakterizuje velká dávka rozvernosti a ohebnosti, protože herečka ovládá jak komickou, tak vážnou polohu. Jsou jí blízké komplikované a tragické postavy, o kterých říká, že se jí prostě hrají lépe. Ostatně barva jejího hlasu jako by ji k těmto rolím předurčovala. Snad proto vynikla jako Lady Macbeth nebo jako Prezidentka ve hře Thomase Bernharda Prezident. Jako interpretka spolupracovala i na rozhlasových cyklech Velké osudy a Osudové ženy. Podílela se také na mnoha rozhlasových četbách: uslyšíme ji například v románu Betty MacDonaldové Vejce a já či v knize Himmlerova kuchařka od Franze-Oliviera Giesberta. Podle svých slov má rozhlas ráda mimo jiné proto, že umožňuje velké zvnitřnění.

Taťjana Medvecká (1953) se před rozhlasovým mikrofonem poprvé objevila ještě jako členka kroužku dramatické výchovy lidové školy umění ve Voršilské ulici. První profesionální roli vytvořila pod vedením režisérky Jany Bezdíčkové ve hře Modrý vrabec. Sama Medvecká vzpomíná, že do rozhlasu tehdy přišla vlastně nepřipravená, což už si později nikdy nedovolila. Vřele vzpomíná i na spolupráci s dalšími velkými režiséry: Josefem Melčem, Hanou Kofránkovou či Markétou Jahodovou. O jejím mistrovství před rozhlasovým mikrofonem svědčí i to, že několikrát obdržela ocenění Neviditelná herečka. Posluchači ji ocenili za roli Lady Macbeth ve slavném Shakespearově dramatu (2002), za ztvárnění Marlene Dietrichové v dokumentu z cyklu Velké osudy (2006) nebo za četbu románu Himmlerova kuchařka (2016).

Taťjanu Medveckou práce před rozhlasovým mikrofonem baví a oceňuje také vysokou kvalitu her a knih, které může uvádět v život. Za jednu z nejtěžších disciplín pak považuje četbu na pokračování. „Když jste ve studiu sám a máte načíst dvacet, třicet stran, tak je to náročné. Knížku si čtu doma pro sebe nahlas. Dělám si do textu značky.“

Pro Taťjanu Medveckou můžete hlasovat zde.