Přemýšleli jste někdy nad tím, co dokáže? Strom? Kromě toho, že je domovem pro spoustu živočichů, působí i jako protihluková bariéra. Zvlhčuje vzduch a vyrovnává teplotní extrémy. Působí i jako přirozený filtr škodlivých látek. Zachycuje jedovatý přízemní ozón, jemný polétavý prach a oxidy síry a dusíku. Výsadba stromů je proto pro mnohé synonymem záchrany planety před jejím oteplováním. Jenže v boji proti změnám klimatu je potřeba co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů nebo uhlík z atmosféry prostě někam odčerpat. Do půdy, mokřadů nebo právě do dřeva stromů. Problém je, že malý strom začne Uhlík ukládat až za stovky let, zatímco staré stromy dokáží uhlíku navázat mnohonásobně. Víc. O to důležitější pro nás jsou. Přesto je někde bez rozmyslu kácejí. O starých stromech a boji za ně bude dnešní Natural přínosný. Poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Na tu tak milí posluchači, my naše putování za starými stromy kupodivu ne. Začínáme v lese, ve starém lese, ale tam se hned vypravíme. Nacházíme se na České zemědělské univerzitě na fakultě lesnické a dřevařské. Stromy. Jsme pravda, že obklopeni, přestože jsou tedy v květináčích, a navíc je máme všude kolem sebe. Ale podstatnější je, co nám o starých stromech řekne náš první průvodce dnešní nad Odrou, která se týká starých stromů. A je to muž, který tady působí. Jeník Hofmeister z katedry ekologie lesa. Dobrý den. Dobrý den. Než si vysvětlíme, co všechno se kolem starých stromů děje, vysvětleme si vlastně, proč jsou pro nás staré stromy tak důležité stromy.

Které u nás rostou. Běžně se vyskytují v lesích smrky, buky, jedle. Jejich fyzický věk je 400 až 500 let. V případě dubů je to ještě víc. No ano, ale v těch našich hospodářských lesích, které normám je pěstujeme na dřevo, tak se tyto stromy dožívají 100, maximálně 150 let, protože to je z hlediska té dřevní suroviny, která se využívá, nějaký optimální věk, kdy jsou vytěženy a využity. Ale my potřebujeme pro biodiverzitu, ale i pro poutání uhlíku. Pak i Lessy, který by jsme nechali zestárnout do úplného rozpadu, protože oni překvapivě se poutají ten uhlík pořád průběhu celého toho jejich vývoje a vlastně i při dál tím víc, takže jsou jako obrovským akumulátorem toho uhlíku, když bychom si to měli nějak laicky jako přiblížit, takže ten strom ve věku těch 100 let, tak může mít v Kubík nebo dva. No, ale když potkáte někde ty majestátní stromy, které za kterými si třeba vydáváte na výlety, tak víte, že ty mají třeba i 30 nebo až 40 krychlových m, což je pro ně objevuje úplně někde jinde. A polovina polovina hmotnosti toho stromu, odečteme-li o dům, tvoří právě uhlík. A ten uhlík se do toho stromu dostane právě z ovzduší. To je ten na poutaný CO2. Když si to představíme na porost, tak hospodářský les, který se těží, když má 500 600 krychlových m ta biomasa dřeva na ha, tak to je velmi slušné číslo, ale v těch přirozených starých lesích můžeme dosáhnout až 2200 krychlových m na ha, což je zase o úplně jiné množství uhlíků, které v tom lese může být uložené. No.

To je docela už podstatný moment. No a teď si řekněme o tom vlivu na biodiverzitu, protože to je další zásadní položka. Když je potom sečteme, tak jsem si položíme otázku, jak je možné, že se pořád ty názory na to docela liší. Význam těch starých stromů pro biodiverzitu spočívá v tom, že ty lesy v době, kdy se ti žijí, tak samozřejmě potřebujeme to dřevo, aby bylo zdravé, aby bylo co nejlépe využitelné. No ale takové dřevo právě pro ty lesní organismy, který se živí biomasou dřeva málo využitelné, oni ten ten zdravý strom, houby neví, jak ho udolat, jak se do něj dostat. Ty brouci se do něj neví jak zavrtat. Proto je pro nás cenné, že nepoškozené. Ale když ten strom stárne, tak on neodumře z roku na rok ani třeba za 10 let, ale trvá to desetiletí až staletí. On pomalu odumírá a jisté části ano, jsou už jako průběžně zpracovávány. Rostou na nich nejdřív lišejníky, pak různé houby, žije v nich hmyz. Pak pak si tam udělají dutinu ptáci, takže prostě celý ten les zpracovává už ty stromy za jejich života. No a když ten strom jednou odumře? Dva. Kde je zase velkým zdrojem energie, kdy je zpětně celá ta jeho biomasa rozkládána a využívá nad těmi lesními organismy. Ano, všechno.