Bývalé německé kancléřce Angele Merkelové se v týdnech a měsících před datem vydání pamětí s názvem Svoboda podařil zvýšit očekávání na maximu. Diskuse o tom, jestli se politička omluví. Na některá rozhodnutí, která v pozici nejmocnější ženy světa udělilo, se ukázaly být pomýlené. Nejen proto, že zejména tam, kde by je čtenář se střední a východní Evropy hledal, především tedy v kapitole o migraci, Rusku, Ukrajině, energetice nebo Číně. Více než sedmisetstránkové knihy konstatování vlastních chyb opravdu nenabízí. Zůstává tak věrná politickému stylu a instinktu konzervativní lídryni promýšlet rozhodnutí ze všech stran včetně pohledu oponenta, někdy na vkus jiných až otravně dlouho a pak se za nimi pevně stát. Text, který kancléřka se ptala společně se svou důvěrnici a poradkyní bratr Bachmannovou, je především čtivě napsanou silně subjektivní historickou knihu. Sedmdesátiletá politička v ní bilancuje výčtem se svým prvním životem ve východoněmecké diktatuře, a tak s několika dekádami ve vysokých politických postech Spolkové republiky včetně toho nejvlivnějšího. Kniha místy vtipná, místy suchá a přízně faktografická jako kancléřčiny dlouhé projevy v parlamentu. Ona sama to shrnula v jednom z beznadějně vyprodaný veřejných vystoupení. Copak jste čekali, že zveřejním něco skandálního s typickým, skoro až poťouchlým úsměvem, který u přítomných diváků dokáže jakoby mimoděk vyvolat smích. Kniha neodpovídá na otázky, proč Německo pod jejím vedením dovolilo, aby se zvýšila jeho závislost na ruském plynu. Proč nepřerušila projekt plynovodu Nord Stream dva ani proč mnohem více neinvestovala do domácí ani evropské obrany. Ovšem hledat odpovědi na tyto otázky v memoárech i pomýlené musí. Německo akutně potřebuje očistný proces, vyhodnocení vlastní nedávné minulosti a je i v zájmu Česka, aby analýza rozhodnutí a osobností, které učinili, byla objektivní a nekompromisní, ale připouštěla i komplexnější výsledek, než je dobře nebo špatně. Merkelová v zahraniční politice vždy hledala kompromis, což se jí na říct dařilo. Německý byznys se radovat z levného plynu a peněz z Číny, dokud to šlo, a diskuse o odzbrojování nezmizel z vysoké politiky ani ne. Jeden ze strůjců německý dobrých vztahů s Ruskem ostatně sedí v prezidentském paláci. Zdálo se, že si přáli, abych gigantický soused zmizel z mapy. Prostě přestal existovat. Když je Merkelová o postoji státu východní a střední Evropy k Rusku. Několikrát zmiňuje, že ruský útok na Kyjev únoru 2022 znamená pro Evropu začátek nové doby, která si žádá jiný přístup než její éra. Jakoby si ale neuvědomovala, že místo úvah, jak odtržena od reality byla přání německých spojenců mezi Berlínem a Moskvou je možná měla víc naslouchat, stejně jako mohla dříve než tři roky po odchodu z úřadu věnovat víc pozornosti vlastní zkušenosti života, ne demokracii a zkusit odpovědět na otázku, proč se 30 let po sjednocení dvě třetiny jejích souputníků z NDR cítí být občany druhé kategorie. Kritiky Angely Merkelové i nová kniha zklame, bezpochyby se ale stane bestsellerem. Ostatně už fronta plná mladých lidí, kteří se v chladném odpoledni tísnily před knihkupectvím v centru Berlína, kde autorka svou knihu podepisoval. A je důkazem toho, že tato trochu zvláštní východoněmecká vědkyně je dnes celebritou, která nemá na politické scéně konkurenci.