Letošní zpráva o politických transformacích, kterou vydala Bärtl směrován nadace pochválil a Jižní Koreou na prvním místě za úspěšné budování demokracie. Také ale připouští, že ve stále polarizovat vnějším klimatu je to stále obtížnější. Teď se ukazuje, že korejská sklenice je opravdu současně napůl prázdná i napůl plná. Korejská republika je právem obdivována za ekonomické úspěchy a také postupně budované demokratické mechanismy. Procedury ale nemohou vše vyřešit za lidi a jejich chyby. Korea má politický systém, v němž má přímo volený prezident odpovědnost za provádění politiky, ale současně se musí dohodnout s nezávisle volený parlamentem. Právě to drhlo, když prezident John přišel v dubnu po vítězství opozice o podporu parlamentní většiny a jejich komunikace vázla. Do toho chřadne korejská ekonomika. Lidé jsou nespokojení s přílišným propojením politiky a byznysu ekonomickými Ing. jimi nerovnostmi. Korea má jednu z nejmenších porodností na světě. Prezident navíc byl zvolen jako reprezentant nespokojeného proudu. Ten se cítil být znepokojen některými modernizačními tendencemi včetně tlaku na větší podporu žen, jež v korejské společnosti mají mnohem slabší postavení než v západních demokraciích. Sklenice korejské demokracie je napůl prázdná i v tom ohledu, že můžeme dvojím způsobem hodnotit poslední vývoj. Pro mnohé byl šok, že se prezident vůbec pokusil vyhlásit stanné právo. Scénář zavedené demokracii těžko představitelný, ale stojí proti tomu také rychlost, s níž byl tento vývoj zase zažehnán. Na Koreu jsou upřeny miliony očí, a to nejen kvůli jejímu sporu s KLDR. Korejská republika byla v posledních letech v řadě zemí chápána jako klíčový spojenec. ČR by od ní ráda kupovala jaderné reaktory. Korea je důležitý dodavatel vojenské techniky do Polska. Je tu ještě hledisko vývoje demokracie. Po éře, když se mluvilo o nové vlně demokratizace ve společnosti, se tento trend obrátil. Podle zmíněné zprávy BIS Manovi nadace je není ve světě 63 demokracií oproti 74 autokraciím. To jsou státy, které s pravidly na mojí svobodné volby nebo fungující ústavní stát. Války na Ukrajině i na Blízkém východě jsou mimo jiné projevem střetu demokratického bloku, do nějž patří i korejská republika, s autoritářským seskupením reprezentovaným Ruskem, Čínou a Íránem, ale také Severní Koreou. Tyto režimy vycházejí z toho, že je v jejich zájmu ohrožovat demokracie, vyvolávat chaos a vytvářet tak lepší podmínky pro své přežití. Je tu ještě problém oslabování demokracie a právního státu v samotných demokraciích, často za spolupráce samotných voličů, kteří dávají přednost příjemným slibům a rázným řečem před nepříjemnými pravdami a systematickými a promyšlenými reformami. To se týká i nejstarších demokracií, které by teoreticky měly být modelem všem ostatním. Nelze se potom divit, že demokratický režim kolísá v Koreji nebo také ledaskde v Evropě. I ze špatných příkladů a neúspěšných pokusů však lze odvodit nějaké užitečné poučení.