Automobil je stroj, který vozí lidi tam, kam se potřebují dostat. Je to ale také symbolicky i reálně významná položka národní hospodářství a v neposlední řadě je to také objekt obchodní války mezi Amerikou a Čínou. Projevilo se to počátkem týdne, kdy americké ministerstvo obchodu ohlásilo záměr Bidenovy administrativy zakázat čínský software, ale případně i hardware v automobilech prodávaných na území Spojených států. Hlavní důvod, aspoň oficiální, je bezpečnostní. Omezení se bude týkat především elektrických vozů a zejména těch, které budou schopny jezdit autonomně. Je pravda, že moderní automobil je vlastně výrobek už zcela odlišný od toho tradičního. Autonomní elektrovozy mají kamery namířené do kabiny i ven, mikrofony, laserové radary, GPS jednotky a jsou permanentně připojeny na internet. Jejich pomocí lze tedy odposlouchávat pasažéry, sledovat jejich pohyb, automobil ovládat, tedy zastavit nebo v extrémním případě zabít posádku. Americký zákazník by tedy měl být chráněn před zařízeními ze zemí, které USA považují za nepřátelské činy, případně i Ruska. Čínské úřady už nyní protestují proti nečestným obchodním praktikám. Je zřejmé, že ve hře není jen ochrana soukromí a bezpečnosti amerických řidičů, ale i zájmy amerických výrobců automobilů. Ve Spojených státech se ozývají obavy z příliš rychlého nástupu čínské konkurence. To vše se odehrává v kontextu americké politické debaty, v níž obě strany tíhnou k většímu ochranářství. Biden během svého prezidentství ponechal některá protekcionistická opatření ještě z Trumpovy éry. Až stoprocentní clo uvalované na čínská elektroauta bez ohledu na použité technologie je vlastně pokračování této trajektorie. Donald Trump tento týden označil clo za krásné slovo, i když se mylně domnívá, že tuto částku platí dovozce a nikoli v konečném důsledku američtí spotřebitelé, má v plánu uvalit clo 10 až 20 % na všechny dovozy, ale čínský import i 60 a více %. Číňané se snaží obejít tato opatření zakládáním firem v Mexiku, které má s USA a Kanadou dohodu o volném obchodu, továrnu. Ta možná postaví největší čínský výrobce vozů b jde, i když prý výhradně pro mexický trh, zatím Trump před pár dny vyvolal pozornost hrozbou americkému výrobci zemědělské techniky John Deere, kterých se část americké výroby přesunout do Mexika. Američtí výrobci se kdysi takto děsil japonské konkurence a kupování aut z Japonska označovali za neamerické. Příchod japonských vozů ale vyvinul větší tlak na kvalitu amerických výrobků, snížení cen pro zákazníky a nakonec paradoxně i přesun výroby japonských značek do USA blíže k zákazníkovi. Ovšem autonomní auta, která by poslouchal a nikoho jiného než svého majitele, to je samozřejmě zcela jiné téma.