Druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Jakou cenu má mír či Rusko a jeho nová kulturní politika? Nejenom? Tato témata rozeberou následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Od dvou hodin odpoledne se dnes koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Tedy přesněji, bolí se pouze ve 20 obvodech. V pěti už byli senátoři a také jedna senátorka zvolení už v prvním kole. A o těchto volbách budu teď hovořit s komentátorem ČRo Petrem Hartmanem. Dobrý den. Petře, volby do Senátu se většinou potýkají s menší účastí voličů. Lze očekávat, že by to tentokrát mohlo být jinak?

Nelze očekávat, že by to bylo diametrálně odlišné, to znamená, že by byla nějaká velká vysoká volební účast. Takže se dá naopak očekávat, že i po skončení druhého kola senátních voleb se opět povedou diskuse o tom, jak silná je legitimita mandátu jednotlivých senátorů a co udělat pro to, aby lidé více chodili k druhému kolu senátních voleb? Dají se vymýšlet různé způsoby. Existují volební modely, které jsou sice de facto dvoukolové, ale umožňují to, aby ty volby proběhly v jednom termínu, aby lidé nemuseli opakovaně chodí do volebních místností. Tyto diskuse už se vedly mnohokrát, ale nic zásadního se nezměnilo, takže se podle mého názoru nic zásadního nezmění ani po těchto volbách. Když hovoříme o volební účasti, tak volby senátní, to druhé kolo se koná většinou sólo, tak říkajíc, na rozdíl od kola prvního, které je součástí nebo přivařeno, když to takto řeknu, k nějakému jinému typu voleb, což zajišťuje daleko vyšší účast. A v tom druhém kole je někdy vůbec složité upozornit, upoutat občany, že se volby konají, protože mnozí to vůbec nevnímají. Je to dáno také tím, že jim do volebních schránek nepřijdou volební lístky. Ty dostávají až ve volebních místnostech. No a je to dáno také tím, že se nevolí po celém území ČR, protože senátní volby se každé dva roky konají do jedné třetiny těch volebních okrsků, takže to také trošku ztěžuje orientaci lidí, zda se konají nějaké volby nebo nekonají. No a když jsme u té volební účasti, tak pochopitelně také záleží na tom, jak moc vyhrocené souboje v druhém kole to jsou? Zdá se tedy podaří mobilizovat voliče v tom slova smyslu, že jim stojí za to, aby se těch voleb zúčastnili, aby nezůstali doma. No a můžeme se podívat do nepříliš vzdálené minulosti. Mám tím na mysli senátní volby před dvěma lety, kdy ta volební účast byla jako vždy relativně velmi nízká. Ale přece jenom jeden volební obvod vyčníval, kde ta účast přesáhla 38 %, což je na druhé kolo senátních voleb mimořádný výsledek. No a není překvapivé, že to bylo ve volebním obvodu Jihlava, kde se o post senátora utkal současný úřadující předseda Senátu Miloš Vystrčil s kandidátkou za hnutí ANO Janu Nagyovou, která byla spojována s Andrejem Babišem, která byla spojována s kauzou Čapí hnízdo a kde tento duel byl pojat velmi prestižně, kde se tehdy Andrej Babiš snažil dokázat, že s nasazením vlastní osoby a s masivní kampaní se mu podaří vystrnadit ze Senátu Miloše Vystrčila, což se mu nepovedlo. Naopak Miloš Vystrčil svůj mandát obhájila. Oba jel nakonec i post předsedy horní parlamentní komory. A pokud v něčem budou výsledky těch senátních voleb zajímavé, tak už v tuto chvíli je zřejmé, že bez ohledu na to, jak dopadnou, tak si vládní koalice udrží v horní parlamentní komoře většinu. Bude spíše zajímavé to přeskupení sil mezi jednotlivými senátními kluby, což bude rozhodovat o tom, že po každých volbách, to znamená každé dva roky, se v Senátu znovu volí vedení a bude se tedy opět volit také předseda Senátu. A právě ty výsledky rozhodnou mimo jiné také o tom, zda jim bude i nadále Miloš Vystrčil. Petře, děkuji, na slyšenou.