Názory a argumenty

Jan Fingerland: Co znamená, že Jemenci bojují na Ukrajině

Názory a argumenty

Jan Fingerland: Co znamená, že Jemenci bojují na Ukrajině
Husijští bojovníci při protestu po útoku amerických a britských sil na Jemen

Plus

Ta zpráva by mohla snadno zapadnout: Několik set Jemenců dorazilo na frontu rusko-ukrajinské války. Jenže tento fenomén vypovídá o současném světovém dění možná víc, než to na první pohled vypadá. Pár set mužů, kteří pravděpodobně nemají řádný výcvik, nemluví rusky a nejsou zvyklí na východoevropské klima, těžko změní poměry na frontě. Navíc jsou bohužel z velké části zřejmě už po smrti.
Jan Fingerland

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ta zpráva by mohla snadno zapadnout. Několik set Jemenců dorazilo na frontu rusko-ukrajinské války. Jenže tento fenomén vypovídá o současném světovém dění možná víc, než to na první pohled vypadá. Pár set mužů, kteří pravděpodobně nemají řádný výcvik, nemluví rusky a nejsou zvyklí na východoevropské klima, těžko změní poměry na frontě. Navíc jsou bohužel z velké části zřejmě už po smrti, ale jejich samotná přítomnost daleko od vlasti, ve válce, na níž nemají žádný zájem, přece něco vypovídá. Jistě dokladem toho, že Rusko už bere vojáky kde se dá. Třeba i žoldnéře z Afriky, Latinské Ameriky nebo chudých zemí Asie. Nejvíce se mluví o 1000 Korejců z KLDR, kteří nedorazili dobrovolně. Ostatně to zřejmě platí i pro zmíněný Jemence, kteří se domnívali, že jedou do Ruska na dobře placenou práci, totiž montáž dronu. Místo toho byli donuceni podepsat smlouvu, které nerozuměli, a posláni na frontu. Do Ruska se dostaly pravděpodobně prostřednictvím kanálů, které vybudovali husitští povstalci. Proč je to tedy důležitá zpráva? Protože svědčí o další vrstvě spolupráce Húsíů s Moskvou a obecněji různých proíránských spojenců s Putinovým režimem. Tedy uskupení, která jinak hlavně vedou přímou nebo nepřímou válku proti Izraeli. Húsíové, kteří ovládají velkou část Jemenu a v minulosti válčili se Saúdskou Arábií, v posledních letech ohrožují plavbu lodí na cestě do Evropy, často s poukazem na jejich údajné spojení s Izraelem. Po loňském říjnu se přidal i přímé útoky na izraelské území. Húsíové jsou jednou z organizací v širší oblasti, které se opírají o podporu Íránu, podobně jako proíránské skupiny v Iráku, které už také zaútočili na Izrael. A samozřejmě Hizballáh a Hamas, které jsou s Teheránem spojeny úžeji než Húsíové. Poslední rok také přinesl první přímé konfrontace mezi oběma státy. Jenže i Dánsko, izraelská válka se začala podivně propojovat s tou rusko-ukrajinskou. Írán dodává Rusku zbraně, zejména drony a balistické střely, které značně zatížily ukrajinskou obranu. Izraelci se obávají, že Moskva je nyní Íránu více zavázána než dříve a zesílí svou diplomatickou ochranu íránských jaderných plánů na mezinárodní úrovni, případně že místo peněz budou Rusové platit jaderným know-how. Stejně tak izraelští vojáci hlásí mnohem větší nálezy moderních ruských zbraní ve skladišti Hizballáhu, než se předpokládalo. Včetně protitankových střel. I když není jasné, jestli je Rusko dodalo přímo tomuto libanonskému hnutí, anebo mu je předala syrská armáda, která také patří ke klientům Moskvy. V Kyjevě jistě s potěšením sledoval, i když Izrael si nedávno zasáhly íránskou výrobnu dronů a současně naznačují, že došlo na jejich slova a že Izraelci se teď ucházejí o jejich zkušenosti z boje proti dronům stejným, jaké dopadají na obě země. Do popředí tak tedy stále více vystupuje skutečnost, že i když mají válka proti Ukrajině i válka v Gaze a v Libanonu své specifické místní kořeny, obě se staly součástí mnohem rozsáhlejšího konfliktu mezi západem a aliancí některých zemí východu, zejména Ruskem, Íránem, Čínou, případně Severní Koreou. Rusku, Íránu, které žijí z prodeje fosilních paliv a nikoli vnitřního rozvoje, vyhovuje neklid, který zvyšuje jejich příjmy. Vyhovuje jim i chaos proto, že se v něm lépe orientují a jsou schopni z něj. Těží z výhody a usilují v tomto případě podobně jako Čína i o revizi současného uspořádání světa. Chtějí nerušeně ovládat své okolí a jednotlivé konflikty, jako je husitské ohrožování plavby nebo válka Izraele s Hamasem a Hizballáhem, zaměstnávají Spojené státy a vyčerpávají jejich kapacity. Pár set jemenských nešťastníků na Ukrajině za to nemůže, ale jejich přítomnost ve válce, která se Jemenu vlastně týká i na týká, ukazuje, jak se fronty obou válek ve východní Evropě i na Blízkém východě stále více propojují.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu