Žádná jiná země na světě nemá takový vliv na dění na naší planetě jako Spojené státy americké. To je důvod, proč představa, že v listopadových volbách zvítězí Donald Trump, znervózňuje řadu politiků, ekonomů i vojenských stratégů. Pokud Trump například splní slib zavést cla na zboží ve výši 60 % pro Čínu a až 20 % pro všechny ostatní země způsobí podle agentury Bloomberg největší obchodní šok od celního zákona z roku 930, který tehdy prohloubil velkou hospodářskou krizi. Někteří evropští centrální bankéři se podle Bloombergu obávají, že Trumpovo vítězství zkomplikuje úkol zkrotit inflaci tak, aniž by se zároveň zhroutily ekonomiky. To bychom samozřejmě finančně pocítili i my. Vážné obavy ale vyvolává i Trumpův postoj ke společné obraně západu před ruskou hrozbou. Možnost, že by Spojené státy vystoupily z NATO, je stejně znepokojující jako Trumpovo chvástání, že zajistí konec bojů na Ukrajině za 24 hodin, protože něco takového není možné bez přistoupení na všechny Putinovy požadavky. Další nebezpečí plyne z Trumpových autoritářských tendencí, opakovaného zpochybňování výsledků voleb, vyhrožování všem odpůrcům, podněcování násilí a jiných pokusů rozvrátit demokratický systém. Samostatnou kapitolou je pak otázka, jaký by měl o Trumpovo prezidentství vliv na další vývoj klimatických změn. Přesto se u nás najdou lidé, kteří s vážnou tváří tvrdí, že vítězství Trumpa je pro nás výhodné. Jde většinou o konzervativce hlásící se k nacionalistické pravici. V pořadu Interview Plus s místopředsedou ODS a europoslancem Alexandrem Vondrou jsme měli možnost nahlédnout do myšlenkových pochodů, jakými se domácí Trumpovi příznivci vyrovnávají s riziky jeho vlády. Nepřekvapí samozřejmě tradiční ideologické útoky na Kamalu Harrisovou, která je prý obklopena marxisty. Pokud jde o zahraniční politiku, Alexandr Vondra se z nějakého důvodu domnívá, že se Putin Trumpa obává. Tomu ovšem odporují všechny signály z Kremlu o tom, že si Putin naopak vítězství Trumpa přeje. Například podle agentury Reuters ruská státní televize zcela jasně straní Trumpovi. Ostatně Trumpův obdiv k diktátorům, jako je Putin, je všeobecně znám. Varující je i zpráva deníku The Wall Street Journal, že významný podporovatel Trumpa, podnikatel Elon Musk, je od konce roku 22 v pravidelném kontaktu s Vladimirem Putinem. Podobně si naši konzervativci odmítají přiznat nebezpečí rozvratu mezinárodního obchodu a finanční stability, kterého se tak obávají evropské banky. Možnost obchodních válek sice Vondra vnímá jako problém, ale vlastně je to prý dobře, protože tím Trump Evropu probudí, zejména pokud jde o její postoj ke klimatickým změnám nebo migraci. Jinými slovy, tím, že EU poškodí ji. Trump vlastně pomůže, protože Evropa se zbaví regulace, která je jejím hlavním problémem. A tímto myšlenkovým kotrmelcem se dostáváme k jádru věci. Podobně jako je u mnoha voličů Donalda Trumpa důvodem jejich volby odpor k současným americkým liberálním elitám. Tak se naši konzervativci těší. Jak to těm evropským elitám, tedy bruselským byrokratům, někdo konečně ukáže. Poněkud zvrácená logika místopředsedy ODS, podle které potřebujeme ještě větší krizi, abychom konečně prozřeli, nejen neodpovídá tradičnímu konzervativnímu pohledu na svět, ale především svědčí o absenci jakékoli prozíravosti naší nacionální pravice.