Na to si musíme odpovědět sami. Ale konec vydávání Lidových novin 131 let po jejich založení, ale s šestatřicetiletou přestávkou, mě nepřekvapil. Prodávali v poslední době jen 17 a půl 1000 výtisků, ve skutečnosti ale jen 13000. Když odečteme elektronické předplatné denně, je dle údajů média České unie vydavatelů z roku 2023 četl o 134000 čtenářů. Už na tom byli jen Hospodářské noviny. Druhým nejčtenějším titulem byl dnes, který měl 381000 čtenářů. Společnost MAFRA, která vlastní Lidové noviny spolu jsme se dnes a dalšími médii koupil na počátku roku od svěřenského fondu Andreje Babiše spolu s chemičkou Synthesia podnikatel Karel Pražák a jeho skupina Kaprain. Podle poslední výroční zprávy za rok 2022 zaznamenala MAFRA ztrátu 85 milionů korun, o rok dříve 113 milionů při tržbách asi 2,7 miliardy. Proto se Pražák rozhodl před předpokládaným prodejem. Sám měl zájem jen o chemičku. Koncem srpna zastavit vydávání Lidových novin a tím ztrátu snížit. Lukrativní je zpravodajský web lidovky. Cz, který si každý měsíc otevře asi 1,3 milionů lidí. Ten stejně jako sobotní příloha orientace má být zachován, stane se přílohou. Dnes o práci přijde asi 40 lidí. Připomeňme, že Lidové noviny, kdy založil v roce 1893 v Brně Adolf Stránský a byly spojené s moravskou lidovou stranou. V roce 1919. Za šéfredaktora Arnošta Heinricha se od politického vlivu strany i majitele odpoutali a přestěhovali se do Prahy. Mezi jejich autory byli Čapkové, Peroutka, Bass, Poláček a Těsnohlídek. Jejich náklad byl sice malý, prodávali několik desítek 1000 výtisků, ale jejich prestiž byla vysoká. Po válce byly přejmenovány na svobodné noviny a v roce 1952 zastaveny. Obnoveny jako samizdat byly v roce 1987. Poslední číslo mělo náklad 100000. Jako řádné noviny začaly vycházet po listopadu 1989 a jako nezávislé a intelektuální noviny skončily poté, co koupil v roce 2013 Andrej Babiš. Náklady obou titulů spadly dolů. Ale nejen kvůli tomu, že z nich odešla řada novinářů, ale i proto, že Andrej Babiš z nich za pomocí Františka Nachtigalla, který je řídí, dodnes, učinil PR tiskovinu tu hnutí ANO. Přispěla k tomu i proměna mediálního trhu. Lidé informace hledají na elektronických platformách. Paradoxní na naší situaci je, že zatímco český miliardář Daniel Křetínský v Čechách vydělává na bulvárním Blesku, ve Francii pomáhá prestižním Nova nám podobného typu, jako byly Lidové noviny. Vydavateli liber asi jo, kde tiskne v úkol Darida i fígl. Kraut půjčil formou dluhopisů 340 milionů korun a další desítky milionů věnoval vydavateli. Pomoc Lidovým novinám by byla asi levnější. Teprve když pochopíme paradox miliardářova jednání, porozumíme tomu, kde žijeme.