Po dlouhých debatách, jak moc Francouzům vadí organizaci letních olympijských her v Paříži, si krátce po zahájení názor vyjasnil. Hry jsou úžasné, potíže s dopravou a různé nálady zmizely, jako když mávne kouzelným proutkem. Paříž se vylidnila, místní se snažili pronajmout svoje bydlení a odjet. Nyní toho lituji, protože olympijské hry se odehrávají v radostné atmosféře. Delší se hned tak v Paříži konat nebudou. Sám začátek byl přitom komplikovaný. Dlouho očekávanou podívanou, kterou sestavil režisér Tomáš lidí, bezmála zkazil silný ledový déšť. Začátek průvodu lodí zmoklých sportovců byl zdlouhavý, ale postupně představení bylo stále poutavější. Nevídaným zážitkem byl cválající mechanický kůň po hladině řeky vlečený kterými raném plujícím pod hladinou. Záhadná stříbrná jezdkyně byla samotná Ing. Morgan si Kerdová, námořní architektka a evropská šampionka v jachtingu, které kterými ran vytvořila ve svém ateliéru v Bretani na západu Francie. Ve městě nad vznikl taky fascinující stříbrný kůň symbolizující pohanskou bohyni vytrvalosti, se k vanu, podle které se jmenuje řeka. Scéna. Ve stejné dílně jako kůň se zrodil olympijský oheň. Spíš jen iluze ohně vytvořená z vodní mlhy a světelných paprsků pod balvanem vznášejícím se v tuto ruských zahradách poblíž Louvru. 12 velmi různých obrazů. Zahájení přinesl jak pařížský kýčovitý kankán, tak klasickou hudbu, moderní tanec i neuctivou recesi. Každá generace si přišla na své. Na závěr dlouhého programu vystoupila v hustém dešti hvězda Céline Dionová a dokonale přednesla víme ale můj ódy na lásku a Edith Piaf v nepřízeň počasí jakoby ještě podtrhl výjimečnost vystoupení kanadské divizi Céline Dionová, která je dlouhodobě nemocná. Paříži zasáhlo jakési kouzlo, kouzlo dobré vůle. Voda v řece se stala na jednu průzračně čistou. Lidé jsou neuvěřitelně milí, místní i návštěvníci. Lidé spolu hovoří o sportu, o svých zemích. Je však jisté, že drahou cestu na olympijské hry si mohou dovolit pouze ti, které netrápí žádný nedostatek a kteří jsou otevření světu. Sportovci mluví o zlatém publiku. Zaměstnanci metra a jejich početné posily jsou přívětiví a městská doprava funguje, jak má. Po obvykle beznadějně ucpané okružní dálnici kolem Paříže zvané periferii, se jede plynule, a to i přesto, že jeden pruh je nyní rezervovaný pouze pro olympioniky. Veškeré pesimistické prognózy ohledně olympijských her, vycházející zejména ze strany krajní pravice a levice naštěstí nevyšly. Sportoviště svědomitě střeží zaměstnanci soukromých ochranek a andělsky se usmívající po zuby ozbrojená policie. 45000 dobrovolníků pomáhá hladkému průběhu her na všech nádražích, poblíž sportovišť a jiných frekventovaných míst. Laskaví lidé, studenti, pracující i důchodci ukazují, kudy se má jít, dávají dobré rady a dodávají pocit bezpečí. O tuto bezplatnou, ale prestižní funkci se ucházelo víc než 300000 lidí. Zázrakem je, že se uklidnila politická situace. To bylo přání prezidenta Macrona, aby znesvářené politické strany uzavřely po dobu her příměří. Ale skvělá atmosféra olympijských her 11 výbornou přípravnou prací olympijského výboru, v jehož čele stojí bývalý olympijský vítěz, kanoista Tony Estanguet.