Analytici světoznámého Ústavu pro výzkum války i své ve své poslední zprávě dospívají k názoru, že ruská strana se v nejbližších týdnech silně aktivizuje. Než se všechny právě dodávané západní zbraně podaří rozmístit přímo v ukrajinských bojových pozicích, Rusové se pokusí dobýt, co se dá. Neměli bychom ale zapomínat, že tíživý nedostatek zbraní na ukrajinské straně fronty způsobil sám západ, hlavně Spojené státy, jejichž politici se několik měsíců a handrkovali o to, zda Ukrajině pomáhat dál, či pomoc omezit, nebo dokonce zcela zastavit. Snad až zlověstný puch mnichovanství. Republikán si a dokonce i prvního z nich přinutil, aby své v Americe dosti tradiční izolacionistické postoje opustili. Jaké jsou tedy v tomto okamžiku střednědobé výhledy? Velkým optimistou je v tomto ohledu je britský vojenský expert. Má jít má teď podle něj dokáží ukrajinské ozbrojené síly, především té dělostřelecké, zápolit s ruskými bateriemi konečně jako rovný s rovným, protože už nebudou nuceny zoufale šetřit municí. Kromě toho jsou doslova na spadnutí rovněž dlouho slibované americké stíhačky F-16. Třeba z Belgie. Však taky právě moderní západní letecká technika by měla kardinálně změnit poměry na ukrajinské obloze. Ukrajina si bezpochyby poradí, je přesvědčen. Má jít Martin jistě. Poslední dobou slabé technické zásobování ukrajinskou armádou otřáslo. Ukrajinci ale nepochybně dokáží Rusy zastavit a velké starosti bych si nedělal ani s očekávanou a tolik probíranou ruskou proti ofenzivou, je přesvědčen tento britský expert. Zcela nepochybnou posilou pro Ukrajince budou dostatečné dodávky dalekonosných raket a takto, jejichž dostřel se dokonce zvyšuje se 160 na 300 km. A Ukrajině se konečně naskytne možnost ostřelovat i vojenské cíle hluboko v ruském týlu a na dosah budou mít i zásadní zásobovací trasu ruských vojsk v podobě krymského mostu, který u sice dokázali poškodit, ale zřejmě na to potřebovali ke všemu odhodlaný diverzní komando. Současný stav věcí, kdy stát na Ukrajinu už opravdu masivně proudí západní pomoc, ovšem, a to znovu zdůrazněme, nesporně ukazuje na zcela zjevné viny západu, který okamžiky naprosté euforie a skálopevného přesvědčení, že Ukrajina je krůček od vítězství, střídal s obdobími beznadějného defétizmu a přesvědčení, že vše je ztraceno a s Ruskem bude třeba začít vyjednávat za každou cenu. Ironickým šklebem dějin by tak byla situace, kdyby nejnovější ukrajinská mobilizace nebyla úspěšná a na frontě by sice byly zbraně, ale s těmi by neměl kdo bojovat. Snad bude i aktuální stav pro západ patřičným ponaučením, že na ukrajinské frontě není pro váhavost místa.