Ačkoli to v PS občas slovně jiskří, dramatičtější výstupy jsou spíš výjimkou. Zatímco zákonodárci horkokrevných národů jdou mnohdy fyzicky do sebe. To jsme tedy také jednou zažili, když se v lednu 2021 při projednávání vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu v epidemických časech nezařazený poslanec Volný dříve SPD začal tahat o mikrofon s předsedajícím schůze a ke kolegovi spěchajícímu napadenému na pomoc zařval negramotně památné jestli tady půjdeš, dostaneš vlád tanec. A skutečně došlo na pěsti. Verbálně asi nejostřejší střet pak proběhl v červenci 2018 mezi premiérem Babišem a předsedou klubu TOP 09 Kalouskem, který Babiš nařkl, že při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo kňourá a fňuká a hlavně křivě přísahá na vlastní děti. Premiér, jehož krátce předtím vypískali ve Sněmovní ulici demonstranti, reagoval takřka nekontrolovatelně a podobně jako volný počal kolegovi tykat. Nevím, kolik má promile, ožrala Kalousek dneska zloděj zlodějský. Nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech atd. až k vrcholnému. Rozkrádal Ministerstvo obrany a zabil lidi přes padáky, za což po letech soud nařídil Babišovi, aby se omluvil. Vedle takového excesu se zdá být prošla v poslance Babiše z minulého týdne, během něhož vyjadřoval obavy nad psychikou premiéra Fialy v podstatě zanedbatelný, ale trval v urážlivém duchu dost dlouho na to, aby všichni ministři odešli ze sálu, přičemž při zahájení sněmovní schůze musí být přítomen aspoň jeden z nich, a tak se rokování musel přerušit z tohoto důvodu bezprecedentně. A rovněž se na sněmovní půdě zatím nestalo nic podobného, jako když zazněl Babišův návrh zařadit na program schůze jednání o premiérově duševním stavu. To sice neprošlo, ale v určitém směru ožila. O jisté posunutí hranic. V nadcházejícím necelém roce před všeobecnými volbami bychom měli být připraveni na kde. Co vlastně ale nejvíc překvapuje, co předsedu hnutí ANO k proti Fialo hezké tirádě vedlo totiž premiéru v dnes už okřídlený výrok, že pokud stávající koalice zůstane i po volbách u moci, dobereme se německých platů. Univerzitní prof. fiala sice mohl volit uvážlivější formulaci a mluvit o naplněném úsilí. K takovému cíli, na nějž podle něho má republika kapacitu. Ale že se jeho vizi dostalo všeobecného posměchu, je pozoruhodně malomyslné. A zatímco mnozí si výmluvně ťukali na čelo, Babiš rovnou vyzval k rozpravě o fialověl u nacismu. Jako kdybychom si měli všichni vštípit do hlav, že je něco takového zcela nemyslitelné. Patrně snad dokonce navždy, když jsme vyspělý západ nedohnali ani za 35 roků. Má se tedy na takový cíl rezignovat? Premiér se k němu pro mnohé překvapivě přihlásil a dost pravděpodobný nástupce ve funkci ho kvůli tomu nepřímo označil za úplného blázna. Co si z obou přístupů vyberou voliči, uvidíme příští rok.