Julije Navalné je vdova po Alexeji Navalném, nejznámějším kritikovi Vladimira Putina. Stal se nejen ikonickou postavou v ruském exilovém společenství a v části obyvatelstva Ruské federace, ale také fenoménem západní masové kultury. Lze srovnat jeho západní proslulost a zároveň nechápání jeho skutečné osobnosti s vnímáním Václava Havla v 90. letech minulého století. Havel však využil svého mýtu pro dobro ČR, kdy ze své proslulosti udělal beranidlo, které Česku otevřelo dveře do NATO a EU. Navalnyj nic takového udělat nestihl a nejspíše by to ani neměl v plánu, kdyby dopadl příznivě. Jí muž Julije Navalné byl stoupencem silné prezidentské moci v Rusku a sám chtěl tuto pozici obsadit. Julie v prvních dnech po manželově smrti prohlásila, že bude pokračovat v jeho politické činnosti. Dlouho však nedávala o sobě vědět. Až v uplynulých dnech poskytla sérii rozhovoru pro západní média. Před vydáním knihy ale akciových zápisku z lágru s názvem Patriot. Pořídil jsem během své novinářské práce stovky rozhovorů s nejrůznějšími lidmi od dělníků po prezidenty. Troufnu si říci, že jsem se naučil podle toho, jak člověk mluví a jak se během rozhovoru choval, odhadovat ty jeho osobnosti a základní psychologické rysy. V tomto smyslu bylo obzvláště zajímavé interview Julije Navalné pro BBC, ve kterém prohlásila, že po případném návratu do Ruska by kandidovala na prezidentku. Navíc to nebylo poprvé, co jsem Julii pozoroval. Otázka tedy zní měla by na to, aby se stala hlavu ruského státu. Moje soukromá odpověď je ano. Osobní kapacitu by na to měla. Rozhovor poskytla velmi dobré angličtině, o něco lepší, než měl její manžel. Odpovědi byly promyšlené, stejně jako celkové podání její osoby. Dá se říci, že PR s vláda sama bez pomoci agentur a různých mediálních mágů. Image pohledné, chytré a rozhodne ženy má už nyní. Z jejího výkonu je cítit silná nekompromisní povaha. Není náhodou, že Alexej ji uváděl jako člověka, jehož radikálnost a nenávist k současnému režimu je větší než jeho vlastní. Jsem přesvědčen, že pro popularitu bude funkce ruské hlavy státu nesmí mít příslušná osoba zábrany před nařízením fyzické likvidace svých protivníků, ať skutečných, či smýšlených. Ani v žádném případě náhodou, že to dnes jsou mezi ruským lidem obecným nejpopulárnější největší zločinci na trůnu. Ať už Stalin, Lenin, Petr Veliký nebo Ivan Hrozný. Ale Michail Gorbačov je všeobecně nenáviděný jako příliš měkký a lidský. Julije Navalné na mě působí dojmem, že by se před odstraněním svých nepřátel nezastavilo. Zbývá jediná otázka kdo, kdy a za jakých okolností by jí dovolil, aby kandidoval na ruskou prezidentku. Navalnyj přece sama uvedla, že by se mohla vrátit do země až po Putinově odchodu. Ale to by přišli jiní sekáči, kteří by se zakecali.