Jsme svobodné bytosti, ovšem tady možná také zodpovědné za všechno, co děláme. Nebo nás řídí nějaká vyšší inteligence. Jsme vůbec schopni myslet a myslí? Také umělá inteligence, izraelský neurovědec Chaim jsem polsky má na tyto otázky zvláštní odpovědi. Málokdo je povolanější mluvit o mozku a myšlení než Chaim jsem politicky, kterému bude v Kodani udělena tzv. ty brýle jsou nejvyšší ocenění pro vědce zabývající se neurovědou. Spolu s dalšími dvěma kolegy si rozdělí skoro jeden a půl milionu dolarů za toto prestižní ocenění. Na otázku, co s těmito penězi udělá, odpovídá dvojím způsobem. Buď žertovně, že tuto částku už stačila utratit jeho žena. Ostatně mají pět dětí a 22 vnuků. Anebo vážněji, že o tom sám stejně nerozhoduje, protože svobodná vůle neexistuje. Neurologicky vzato lze naše činy vždy zpětně vysvětlit jako nevyhnutelné. Přitom jsem politicky toho ví o lidském mozku a myšlení více než takřka kdokoli na zemi. Už v 80. letech se podílel na položení základů k výzkumu, kterých se nyní zúročuje při vytváření systému umělé inteligence. Zjistil, že mozkové buňky nemají přísnou hierarchii. Neuronová síť má spíše kruhovou architekturu. Vzruchy neustále obíhají dokola, a to i ve spánku. Za pomocí tohoto kruhového pohybu mozková síť vytváří spoustu různých zkušebních vzorů, které díky přísunu popudu zvenčí neustále pozměňuje a upravuje. A v neposlední řadě říká, že mozek má obrovskou dynamiku. Obsahuje obrovské množství vzrušivých a tlumivých podnětů, které se neustále navzájem ruší. Díky tomu je mozková síť schopna velmi rychle a pružně reagovat na jakoukoli malou změnu, protože neurony jsou vždy blízko na prahu své aktivity. To vše je důležité při vytváření systémů umělé inteligence. Podle Hulinského se nají schopnosti objevují dva základní pohledy. Buď že je to stochastický papoušek, totiž že je nabízí nejpravděpodobnější kombinace slov, aniž by jim rozuměl. Anebo naopak, že už se stroje pomalu přibližují lidské inteligenci a blíží se k získání vlastního vědomí? Jsem. Politicky se staví někam doprostřed. Umělá inteligence dnes umí víc než jen zpracovávat velká množství dat a simuluje v některých ohledech lidský mozek. Všímá si, že třeba v jazykové oblasti dnes umělá inteligence dosahuje výborných výsledků, aniž by znala principy gramatiky, ale současně není schopná odpovědět na otázku, jaké je čtvrté slovo nějakého textu neboli počítače a lidé dělají velmi odlišné chyby, a to ukazuje na základní rozdílnost jejich výstupů. Pokrok v oblasti AI je ale prý tak obrovský, že těžké předpovídat dlouhodobější vývoj. Za 10 let už může umělá inteligence být polidštěna. Izraelští novináři si všimli své domácí vědecké superhvězdy, teprve když začala dostávat zahraniční ceny, nejen kodaňskou. Dobrý. Řeší se nejen to, co on či jeho žena udělají s vysokým finančním ohodnocením nebo co může říci o budoucnosti umělé inteligence? Mate je ještě jiná věc. Prof. jsem politicky je zbožný člověk, ortodoxní syn rabína, ale je současně špičkoví vědci. Dokonce popírá existenci nadpřirozena, posmrtného života nebo zázraků. Je to prý v rozporu s tím, k čemu dospěje inteligentní člověk. V proč je tedy zbožným Židem? Každý podle něj projevuje svou touhu po uskutečnění univerzálních hodnot jinak on jako věřící žid, někdo jako sekulární, jiní lidé jsou zas příslušníky četných ostatních kultur. On prostě jen následuje svou tradici. Chaima jsem porýnského. Možná baví šokovat posluchače, ale v jeho slovech je něco útěšného jsme součástí nějakého přírodního řádu. Není za všechno odpovědný bůh, ale ani my jako jednotlivci. Nemusíme se tedy neustále přetěžovat odpovědností. Otázka je, co si o tom bude myslet umělá inteligence, až bude doopravdy myslet.