Když mi umřel táta, máma nám dvěma sourozencům dala na výběr. Jeden si může vzít činžovní dům na centrálním náměstí v rodném městě, druhý byt v Praze. Vybrala jsem si dům. Bylo to špatné rozhodnutí, svěřila se mi kamarádka, která pochází z malebného města v západních Čechách. Vývoj cen nemovitostí to potvrzuje. Garsonka v dobrém místě hlavního města stojí aktuálně víc než dům v centru mnoha menších měst. Třípokojový byt v širším centru Prahy se dá prodat za stejné peníze, za které se aktuálně nabízí apartmánový dům v Karlových Varech poblíž kolonády. Snížení úrokových sazeb, ke kterému minulý týden přistoupila centrální banka, vnesl naději na dostupnější nákup bytů. Hypotéky postupně zlevňují, na druhou stranu levnější peníze táhnou ceny nemovitostí opět vzhůru. Stále sice existuje šance nakoupit levně, boom cen ale opět odstartoval a zdá se, že je naprosto nezadržitelný. Až na to, že to není tak úplně pravda a dá se to ukázat na příkladech v minulosti. Přestože pandemie koronaviru skončila před dvěma lety, z hlediska paměť je to stále skoro století. Jedním z pozoruhodných jevů přitom byl extrémní nárůst cen chat a chalup podnícený zákazem vycházení i nemožností vědu zahraničí. Asi nepřekvapí, že stejně rychle, jako ceny vyskočily, přišel jejich pád o mnoho desítek % poté, co pandemie skončila. Pokud by šel člověk dál do minulosti, je tu příklad Karlových Varů. Lázeňské město přitahovalo kupce na počátku milénia, přičemž nemalý podíl na rychlém růstu cen měli ruští kupující. Ránu nemovitostem zasadila finanční krize i obsazení Krymu a změny v ruské politice. Ceny od té doby padaly a v nominálním vyjádření se vrátili k cenám roku 2008 až o 13 let později, a to v roce 2021. V reálném vyjádření po započtení inflace jsou i přes růst v posledních letech ceny stále výrazně dole. A to jsou lázně. Řada dalších měst je na tom podobně nebo hůř. Pohled na vývoj počtu obyvatel v jednotlivých krajích hovoří jasně. Řada regionů republiky se vylidňuje daleko rychleji, než ukazují statistiky porodnosti. Odliv populace ovlivňuje existence vysokých škol, množství pracovních příležitostí a také dopravní infrastruktura, která je v Česku naprosto tristní. V těchto oblastech je a bude stále více příležitostí ke koupi levných a ještě levnějších nemovitostí, a to včetně krásných lázeňských měst, kam stále přes mezinárodní popularitu nevede ani dálnice. Velká města a jejich satelity s dobrou dopravní obslužností naopak budou bobtnat a ceny nemovitostí zde porostou. Už dnes ve městech bydlí podstatně víc lidí v nájmu, než je celorepublikový průměr pod 20 %. Ve velkých městech se tento podíl odhaduje na 30 45 % všech obyvatel. Bytový fond je přes veškerou konsolidaci rozdrobený. Většina pronajímatelů má 1 2 byty. Právě zde má a bude mít klíčový vliv zdanění, a to jak na cenu nemovitostí, tak i na jejich dostupnost. Kdyby náhodou prošel návrh ministerstva financí schovaný pod zákonem o účetnictví, který téměř ruší daňový test při prodeji nemovitostí. Výsledkem by bylo výrazné urychlení už započaté koncentrace bytového fondu do majetku velkých finančních skupin. Vedlejším efektem bude výrazné zvýšení nájmu i cen nemovitostí, kde se nová daň nutně promítne, stejně jako se do nájmů v žádaných lokalitách promítlo zvýšení daně z nemovitostí. A protože nová výstavba přes veškeré změny nestačí reagovat na poptávku, potom nárůst obyvatel i nové daně jen urychlí růst cen v žádaných lokalitách. A ten už teď v Česku patří k nejvyšším v Evropě.