Podle renomovaného německého historika a znal se Ruska Karla Šlégla se Evropa nachází uprostřed těžké zkoušky. Buď najde odvahu připustit si nebezpečí války, anebo před ním zavře oči, podvolí se a bude kapitulovat. Mění se totiž celková situace ve světě, a to nikoli teprve v posledních letech. Už od konce studené války až do dneška. Jde v podstatě o to, že se světové velmoci nově přeskupují, mění se celé panoráma. Jinými slovy skončila procházka růžovým sadem. Podle zpravodajských služeb roste počet zemí, které se staví na stranu Ruska. Kromě Severní Koreje a Íránu má v poslední době posílat Kremlu drony také Čína. Snad nejvíc si nebezpečí války uvědomují státy na severu Evropy. Švédsko rozesílá do domácností aktualizované brožury s pokyny, jak se připravit na krize včetně případné války. Obdobně senzibilizuje své obyvatelstvo Norsko. Ve Finsku zveřejnila vláda informace tohoto druhu na webových stránkách. Operační plán pro případ válečné agrese směrem na západ vypracovalo i Německo. Orientuje se na ochranu zranitelné ekonomiky a především domácí infrastruktury. Konkrétně například doporučuje, že by si německé podniky, jelikož německé kamiony řídí na německých silnicích ze 70 % řidiči z východní Evropy měli vyškolit svoje vlastní řidiče pro případ, že ti východoevropští najednou nebudou k dispozici, protože se Putinem rozpoutaná válka rozšíří na území jejich domovských států. To není žádný výmysl válečných štváčů. Je to celkem realistická předvídavost státu, který si dokáže představit, jak by se situace mohla vyvinout. Když Vladimir Putin v roce 2007 oznámil na mnichovské bezpečnostní konferenci, že se Rusko hodlá aktivně účastnit utváření globálního řádu. Sotva kdo počítal s tím, že by chtěl onen světový pořádek nastolovat na bitevním poli. Připustit si to západ nedovedl ještě ani 17. prosince 2021, jen pár týdnů před přepadením Ukrajiny, kdy ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo na svém webu, že jako bezpečnostní záruky pro sféru svého vlivu požaduje od západu návrat k hranicím z roku 1997, tedy do stavu, kdy Česko, stejně jako Pobaltí, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko ještě nebyli členy NATO. Je nejvyšší čas otevřít oči. Jen to může Putina přesvědčit, že Evropa není snadnou kořistí.