Po zvolení Donalda Trumpa se neamerický svět ocitl v nedbalkách. S otevřenou pusou zírá na to, co se děje v supervelmoci na východní polokouli. Téměř každá ministerská nominace vzbuzuje údiv. V Trumpově kabinetu se zabydlují lidé, kteří by nemohli na dveře Evropské komise ani zaklepat. Antivaxerské nadšení příznivci uhlí a frakování, popírači klimatické změny a v případě navrženého ministra spravedlnosti dokonce muž vyšetřovaný kvůli údajnému obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání. To je pro politicky korektní evropské publikum opravdu silná káva. Zdejším státníkům nezbývá než zavřít obě oči a tvrdit, že do vnitřních poměrů Spojených států jim nic není. Trumpův výběr ovšem zároveň naznačuje, že ani v zahraniční politice se s tím budoucí prezident nebude příliš párat. Dá zelenou všemu, co bude pro USA výhodné. Pro EU to znamená jedinou věc soustředit se na vlastní výkon, na prosperitu starého kontinentu i jeho odolnost jak vůči případným americkým clům, tak vůči ruské agresivitě. Tato mantra vyžaduje tvrdou práci a odvahu. A když se podíváme domů, přesně to potřebuje i ČR. Řeč je o nutných reformách. Zatím vedly ke schodku 241 miliard korun, navíc připravenému tak ledabyle, že část prezidentových poradců Petru Pavlovi nedoporučuje, aby ho podepsal. Čísla zkrátka nesedí a všechno napovídá, že výdaje budou daleko vyšší. V takové situaci by volič současných vládních stran čekal nějaké zásadní prohlášení. Něco ve smyslu churchillovské krve, slz a potu. Nic jiného seriózní pravicový politik nabídnout nemůže. Klasická levice by naopak zvýšila daně čili příjmovou stránku rozpočtu. Vše ostatní patří do repertoáru populistů, kteří klidně nasekají obří dluhy a slíbí cokoliv. Předseda ODS a vlády Petr Fiala zvolil cestu, která vzbudila úsměšky, rozpaky a kritiku. Po billboardech s přehledem úspěchů jeho vládnutí přišel s prohlášením, že když mu voliči dají další čtyři roky, budou v Česku platy jako v Německu, tedy více než dvojnásobné oproti dnešku. Ekonomičtí analytici to shodně označili za nesmysl. Marketéři zatleskali, neboť je to výrok, který si získal všeobecnou pozornost. Jde přitom o hrátky se slovy a emocemi, které nemají žádný reálný podklad. V české hospodářství by muselo dramaticky přidat na tempu, aby se Fialova vize přiblížila skutečnosti. Znásobit by se musela produkce s vyšší přidanou hodnotou a pozvednout celková kvalifikace zaměstnanců. To se za jedno volební období stihnout nedá. Přesto není na škodu poukazovat na to, co se musí stát, aby životní úroveň stoupala. Otázkou je, zda to mají mít v rukou ženy a muži ve věku 55 plus jsou na vrcholu kariéry nebo za ní děti mají velké bydlení vyřešené garáži jedno či dvě auta v politice neřeší svůj osud, ale životy druhých. Proto je zcela na místě úsudek mladých straníků, kteří vytvořili asociaci mládežnických politických organizací. Bez ohledu na partajní příslušnost se spojily, protože jde o jejich budoucnost. A o té chtějí rozhodovat sami. Je totiž pravděpodobné, že ji chtějí ovlivnit úplně jinými nástroji a zákony, než jaké používají a připravují lidé o jednu generaci starší.