Syn současného amerického prezidenta Hunter Biden přistoupil na dohodu o vině a trestu ze strany federálního žalobce. Týká se jednak jeho prohřešků ohledně držení zbraní, jednak daňových úniků. Díky této dohodě se Hunter Biden vyhne vězení. Americkou veřejností od té chvíle cloumá debata o tom, jestli je jeho trest spravedlivý. Pod nánosem bulvárních reálií kauzy okolo Huntera Bidena, do kterých je třeba zahrnout vše od drogové závislosti až po explicitní fotky. V ní jde především o případné zneužívání rodinných vazeb. Demokraté rádi poukazují na to, že už to, že Hunter Biden čelí žalobám, dokazuje, že o protekčním přístupu nemůže být řeč. Bližší pohled na celou kauzu ale odhaluje komplikovanější realitu. Začněme u jednodušší části. Je pravdou, že podoba dohody, na jakou Hunter Biden přistoupil, je ve věci daňových úniků ve chvíli, kdy obžalovaný své pohledávky zpětně uhradil. V USA celků standardní. Nicméně klíčovou roli tu hraje fakt, že své dluhy na daních mohl uhradit Hunter. Biden dlužil na daních a pokutách v řádech milionů dolarů. Pohledávku zaplatilo loni, ale jen díky štědré půjčce, kterou dostal od kalifornského právníka Kevina Morysek. S tím se Hunter seznámil v roce 2019 na fundraising svém večírku svého otce. Tím se opět dostáváme k základní otázce okolo Huntera Bidena. Netěží v mnoha ohledech především z vysokého postavení svého otce. Obzvláště ze strany republikánů navíc ale zaznívá přesvědčení, že problematičnost chování Huntera Bidena nejde omezit na daňové úniky, potažmo neoprávněné držení zbraně. Ve světle svého vítězství v loňských volbách do dolní komory amerického Kongresu republikáni slibovali, že se ve sněmovních výborech budou bedlivě zaměřovat na korupci a nepotismu z Bidenovy rodiny. Nechme teď stranou pokrytectví, které vyplývá z toho, že jejich drobnohled u naprosto unikají. Podobné nepotistické praktiky Jareda Kushnera, který těží z miliardových obchodů například se Saúdy díky tomu, že jeho tchán je Donald Trump. To totiž neznamená, že na vztahu Huntera a Bidenových není co zkoumat. Dlouhodobě nezodpovězenou otázkou je tu totiž to, jestli Hunter Biden ve svých obchodních jednáních jen na vlastní pěst zneužíval jména svého otce, nebo jestli vše probíhalo s vědomím či dokonce souhlasem Joea Bidena. V této věci je pak aktuálně nejdůležitější kontext textové zprávy, kterou nedávno zveřejnil republikánští kongresmani, kteří jsou nespokojení s vývojem kauzy. Hunter Biden ve zprávě vyhrožuje svému čínskému obchodnímu partnerovi právě skrze vztahy se svým otcem. Zprávy jsou z roku 2017, kdy Joe Biden sice nebyl v úřadě, nicméně o jeho velkém vlivu na demokratickou stranu jako celek nemohlo ani tehdy být pochyb. Postarám se o to, že skrze muže, který sedí tady vedle mě a každého člověka, se kterým se zná. Bureš kvůli mé schopnosti navždy chovat zášť, litovat, že si nejednal podle mých pokynů. Zatím tu a čekám se svým otcem na tvůj telefonát, psal Hunter Biden v inkriminované uniklé zprávě. Její text samozřejmě sám o sobě nic nedokazuje, byť je výhrůžka trestem skrze vazby jeho otce jasná, Hunter Biden mohou lhát nebo přinejmenším zveličovat svoje schopnosti a vědomí svého otce o celém jednání. Rozhodně ale není nepochopitelné, že mnozí novináři a americká veřejnost obecně by po Bílém domě chtěli podrobnější vysvětlení kontextu celé zprávy. Bílý dům a Bidenova rodina se ale v rámci kauzy vyjadřují stále. Přinejmenším ne určitě. Vzhledem k tomu, že Joe Biden je jasně nejpravděpodobnějším kandidátem demokratů v příštích prezidentských volbách a velmi pravděpodobně se znovu utká s Donaldem Trumpem. Připravuje se složením ve věci kauzy svého syna o schopnost obviňovat věrohodně z reálného nepotizmu svého republikánského oponenta. Příští rok v listopadu by to mohla být jedna z věcí, co bude demokraty mrzet.