Některé nemocnice nejsou schopny zaručit běžný provoz bez přesčasů. Jejich počet často odporuje zákoníku práce. Při jeho novela se politici domnívali, že tento problém jednoduše vyřeší konkrétně tím, že navýší počet dobrovolných přesčasů. Jak se ukázalo, byla to představa naivní. Právě tento krok zradikalizoval skupinu především mladých nemocničních lékařů. Ti dávali najevo, že nechtějí většinu života strávit v těchto zařízeních. Začali proto vypovídat dohody o přesčasech. Důsledkem bylo omezování péče v některých nemocnicích. Jak protest sílil, zvyšovaly se i požadavky. Ty se nakonec netýkaly pouze přesčasů, ale také peněz. Výsledkem je, že lékaři v nemocnicích dostanou od nového roku přidáno. Zároveň byla rychle schválena novela novely. Řeč je o zákoníku práce, který množství dobrovolných přesčasů vrací do původní podoby. Současně umožňuje lékařům sloužit 24 hodin v jednom kuse. Potom musí následovat odpovídající odpočinek. V průběhu příštího roku se názorně ukáže, zda tyto změny přispějí k normálnímu fungování nemocnic. Pochybnosti vycházejí z toho, že zvýšení mezd samo o sobě nezajistí v daném nemocničním zařízení větší počet lékařů. Přitom nejrůznější statistiky a mezinárodní srovnání dokládají, že nedostatek doktorů by neměl být zásadním problémem tuzemského zdravotnictví. Tím je spíše jejich rozložení mezi různé typy zdravotnických zařízení a ordinací. Rovněž je sporné, zda počet nemocnic a rozsah péče, kterou poskytují, odpovídají potřebám a možnostem země, velikosti ČR. Zkrátka zda jich není víc, než je nutné a než je schopen současný systém zaplatit. V neposlední řadě může nedostatek lékařů také způsobovat špatná organizace práce. Vzhledem k tomu, že se problémy zdravotnictví de facto týkají každého, jde o citlivé a velmi sledované téma, proto politici většinou nemají odvahu prosadit potřebné změny, takže udržují při životě systém, který je schopný pozřít prakticky jakékoli množství peněz, a přitom nedokáže zaručit, že bude lépe fungovat. Téměř 10 miliard korun navíc na platy doktorů automaticky neznamená, že se některé nemocnice v průběhu příštího roku nebudou potýkat se stejnými problémy, tedy s tím, že pro zajištění běžného chodu budou potřebovat, aby doktoři v uvozovkách dobrovolně sloužili desítky hodin navíc nad rámec povolených zákoníkem práce. Zkrátka ukončením protestu lékařů se ani zdaleka nevyřešily všechny problémy tuzemského zdravotnictví. Zároveň se názorně ukázalo, že kdo se ozve, má šanci své požadavky prosadit. Zvlášť v oblastech, které mohou mít negativní dopad na život většiny lidí v zemi. Takže nelze vyloučit, že v příštím roce se budou protesty týkající se zdravotnictví opakovat.