Názory a argumenty

Ondřej Soukup: Co znamená nová ruská jaderná doktrína

Názory a argumenty

Ondřej Soukup: Co znamená nová ruská jaderná doktrína
Ruské jaderné zbraně na přehlídce v Moskvě

Plus

Vladimir Putin ve středu oznámil, že na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti státu Moskva změnila svou jadernou doktrínu. Zní to výhružně, ale při bližším pohledu se toho příliš nezměnilo. Spíše to vypadá na pokus Kremlu ovlivnit americké prezidentské volby. 
Ondřej Soukup

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Vladimir Putin ve středu oznámil, že na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti státu Moskva změnila svou jadernou doktrínu. Zní to výhružně, ale při bližším pohledu se toho příliš nezměnilo. Spíše to vypadá na pokus Kremlu ovlivnit americké prezidentské volby. V nové jaderné doktríně jsou podle ruského prezidenta dva nové klíčové body agrese proti Rusku nejaderného státu s podporou jaderné mocnosti, je považována za jejich společnou agresi. Tedy v dnešních podmínkách se jedná o podporu Ukrajiny ze strany Spojených států, Francie a Velké Británie. Druhý bod hovoří o tom, že Kreml může použít jaderné zbraně při cituji získáním důvěryhodné informace o masovém startu prostředků vzdušného útoku a jejich překročení hranic Ruské federace. Týká se to letadel strategického a taktického letectva Rak, dronů hyperzvukové, těch střel a dalších vzdušných aparátů. Všem. Odborníci upozorňují, že to není nic nového. Spíše jde o upřesnění stávajících bodů předchozí doktríny. Také nejde o automatické použití nukleárních zbraní. Doktrína to jen umožňuje. Vždy se nakonec budou rozhodovat Krymu. Takže i současná situace, kdy Ukrajinci obsadili část ruského území v Kurské oblasti i s použitím amerických zbraní, neznamená povolení k použití jaderných zbraní. To je podle doktríny možné pouze v případě ohrožení samotné existence ruského státu nebo při útoku na ruské strategické síly, který by znamenalo znemožnění ruské jaderné odpovědi. Okupace pár desítek ruských vesnic nebo likvidace dvou skladů zbraní není věru ohrožení existence ruského státu. Výčet druhů zbraní při jejich překročení ruských hranic mohou být použity jaderné zbraně, také není žádná zásadní změna. Předchozí doktríně se hovořilo jen o balistických raketách, takže jde jenom o rozšíření seznamu zbraní, které mohou nést jaderné bomby. Proč tedy Kreml s takovou pompou oznámil změnu jaderné doktríny? Domnívám se, že odpověď se skrývá v samotném chápání role nukleárních zbraní Kremlem. Jaderný arzenál byl vždy brán jako garance ruské suverenity. I v hladových 90. letech byly ruské strategické síly jediné, které dostávali alespoň nějaké financování. Jak říká politolog Vladimir Pastuchová, jednou z hlavních chyb lidí kolem Putina bylo přesvědčení, že bomby rozhodují všechno. To byl základ jejich sebevědomí. Jenže pak se ukázalo, že ve válce rozhoduje dělostřelectvo, které se od minulého století moc nezměnil. Další věcí je, že západ na strašení jadernými zbraněmi nijak veřejně nereaguje. Kremelští propagandisté čas od času vyhrožují zničením některého evropského města. Naposledy předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin po schválení rezoluce Evropského parlamentu volající po použití západních zbraní na ruském území. Upozornil, že raketa Sarmat doletí do Štrasburku za necelé čtyři minuty. Vladimir Putin sám říká, že evropští politici jsou nezodpovědní a nerozumí jaderné hrozbě. Někteří propagandisté dokonce navrhují odpálením taktické jaderné nálože nad mořem nebo nad neobydlenou částí Sibiře. Odpovědi západu se ale nedočkali. Nelze se zbavit pocitu, že současná změna jaderné doktríny ve skutečnosti má za cíl rozdělit západ a ovlivnit americké prezidentské volby. Zveřejnění bylo totiž načasováno na dobu, kdy do Spojených států přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by to nejspíš plánoval. V době předvolební kampaně se stal předmětem vnitroamerické politiky. Trumpův kandidát na viceprezidenta JD ven z otevřeně hovoří o tom, že současný prezident Joe Biden chce v Spojené státy zatáhnou do jaderné války, by své varování Vladimir Putin podpořil. Naplánoval na minulý víkend zkoušku již zmíněné mezikontinentální rakety Sarmat. Jenže střela vybuchla ještě v raketovém silu na kosmodromu Pleseck, nejspíše během plnění paliva. A tak je to i s jinými hrozbami ze strany Kremlu. Nikdo ze západních politiků na nehodu na kosmodromu nereagoval.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu